1Tm 4,12-16 Pokrok ve studiu i duchovním životě

Kázání při studentské bohoslužbě – říjen 2012  

Sestry a bratři,

         zdravím Vás při zahájení studentských bohoslužeb v novém akademickém roce. Zdravím Vás bohoslovce husitské církve, vás studující na teologické fakultě i Vás všechny. Nechme se společně oslovit Božím slovem, jak je zaspáno v 1. listě Timoteovi ve 4. kapitole 15. verši, kde apoštol Pavel mladšímu spolupracovníkovi říká: „Na to mysli, v tom žij, aby tvůj pokrok byl ve všem patrný.“

         Toto slovo jsem zvolil na zahájení akademického roku na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy a bylo spojeno s přáním pokroku ve studiu, pokroku ve vzdělání ve všeobecném smyslu. Ale pokrok má být zřejmý i v duchovním životě, na naší společné i individuální cestě k Bohu. Toto je třeba zdůraznit právě při zahajovací studentské bohoslužbě pro vás, kteří bydlíte v bohoslovecké koleji, a pro všechny, kteří se rozhodují pro službu v církvi nebo již do ní vstoupili.

         Jenomže výraz pokrok nám nezní asi příliš dobře. Nedávno v projevu  představitele státu zaznělo vyzdvižení tradičních hodnot proti různým druhým „pokrokářství“. Pokrok bylo slovo, které se skloňovalo na různých heslech červené barvy v době minulého režimu. Ve spojení s ideou uměle udržovaného optimismu zaznívala hesla „Vpřed“ a „Ve jménu pokroku“.

         Přesto toto slovo najdeme i v Bibli – v současném českém ekumenickém překladu. Tím prvním místem, kde se vyskytuje, je kniha Sírachovec. Tam slovo pokrok najdeme v Básni o hledání moudrosti. Člověk od mládí prosí v modlitbě Boha o moudrost a touží po ní celý život. Přijímá moudrost z Božího slova a řádu, a říká: „…učinil jsem v ní pokroky“.

         Druhým místem je verš z 1. listu Timoteovi ze 4. kapitoly 15. verš: „Na to mysli, v tom žij, aby tvůj pokrok byl ve všem patrný.“ Je to slovo k mladšímu člověku, který se již podílí na duchovní správě církvi. Oddíl začíná slovem: „Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý“ (v. 12). Apoštol vidí význam mladé generace v církvi. Právě mladší člověk má před sebou možnost duchovního putování, může rozšiřovat své poznání a získávat nové zkušenosti. Ale neznamená to, že by starší člověk nemohl na duchovní cestě postoupit o kus dále. Člověk je na cestě k moudrosti celý život. Ale přece jen mladší člověk má zvláštním způsobem možnost přijímat, pokud času svého života správně využívá a nepromarní jej.

         Vy, kteří studujete na teologické fakultě, máte příležitost poznávat, čerpat a přijímat mnohé od svých pedagogů. Máte možnost přijímat a učit se od druhých osobností, od těch blízkých a přítomných, jejichž přednáškám nasloucháte, ale i od těch časově vzdálených prostřednictvím jejich děl, spisů i svědectví života.

         Protože vy sami budete předávat, ze sebe vydávat a rozdávat, je potřeba nejprve přijímat. Důležité je, mít co předávat. Člověk potřebuje mít velkou a dostatečnou zásobu duchovní moudrosti a ne zůstávat na povrchu. Když je zásoba znalostí a zkušeností příliš mělká, tak se rychle vyčerpá. K čerpání, získávání a shromažďování je příležitost právě v čase studia teologie spojeném s duchovním řádem. Každý nový akademický rok je možností jít znovu dále cestou k Bohu, postoupit o krok, učinit určitý pokrok na této cestě víry. Apoštol Pavel říká Timoteovi: „.. aby tvůj pokrok byl patrný „ve všem“. Tím se myslí rozvíjení osobnosti v harmonické ucelenosti. Člověk může mít úžasné znalosti, schopnosti, ale slabou morální stránku. Duchovní pokrok je rozvíjení ve smyslu  harmonického růstu scelené a pevné osobnosti.

         Řecký pojem prokopé znamená pokrok i prospěch. Pokrok ve studiu teologie spočívá v tom, že člověk ve vyšších ročnících je dále, než byl na začátku. Studium teologie není pro stálé začátečníky, ale pro pokročilé. Pokrok chápeme tak, že člověk musí jít „krok po kroku“. A nikoli postupovat po skocích, něco přeskočit, vynechat, ani co nejrychleji shromažďovat nejvíce informací. Jedna z moudrých myšlenek Komenského – bratrského biskupa zní: „Mnozí by k cíli přišli rychleji, kdyby šli pomaleji.“

         Ve studiu na teologické fakultě jde o cestu k cíli po stupních, ale nejvyššího stupně poznání svým úsilím nikdy nedosáhneme (Kaz 3,11). Poznání v teologickém studiu není možné jen vlastním úsilím, ale přichází od Boha, který je svrchovaný Pán a současně milosrdný Otec. Růst v duchovním poznání znamená stávat se před Bohem maličkým. V tomto pokorném postoji nám Bůh dává nahlédnout do svých tajemství. Ne, když si zakládáme na vlastní moudrosti, chytrosti a šikovnosti, ale když máme srdce otevřené pro moudrost Boží. Poznání Boha Otce se nám otevírá ve zjevení jeho Syna – Ježíše z Nazareta.

         Druhý význam řeckého i latinského pojmu je „prospěch“, „prospívání“. Ve studiu jde o prospěch. Jistě jde předně o to, prospět u náročných zkoušek. Ale ze studia máme mít prospěch, užitek i radost my sami, neboť rozšiřuje naše obzory a umožňuje nám lepší orientaci ve složitém světě. Z našeho intenzivního studia a přípravy mají mít pak prospěch druzí v církvi i ve společnosti. To, co v čase studia získáme, v čem učiníme pokrok, nezískáváme jen sami pro sebe, ale pro druhé. Pro ty dosud neznámé lidi, kterým budeme sloužit jako duchovní v církvi nebo pracovníci v sociální oblasti a všude tam, kde máme nést svědectví víry a poselství naděje.

         Přeji Vám, ať Vás Bůh provází svým požehnáním ve studiu, v kolejním společenství, ve službě v církvi i osobním životě v novém akademickém roce. Amen. 

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 30.10.2012 04:06 zobrazeno: 2914x