Projev o Mistru Janu Husovi v Senátu PČR

24.11.2015

Projev na slavnostním shromáždění k završení připomínky výročí upálení Mistra Jana Husa

Vážený pane předsedo, vážené dámy a vážení pánové! Především bych chtěl poděkovat za uspořádání tohoto shromáždění. Dovolte, abych vyslovil také několik myšlenek o Mistru Janu Husovi.

V Husově životním příběhu je přítomno zvláštní napětí a rozporuplnost. V utrakvistické církvi, která vznikla záhy po jeho smrti, byl Hus zobrazován jako svatý s kacířskou čepicí. Do Husova životního příběhu se vryly konflikty a tragika jeho doby. Byl učitelem, s vřelým vztahem k pražské univerzitě a akademické obci, jak prozrazují jeho projevy i listy, a přesto nemohl učit. Byl věhlasným kazatelem a kázání evangelia považoval za své hlavní poslání, a přesto mu bylo zakázáno kázat. Označoval se s pokorou za Kristova služebníka, a přesto před svou smrtí byl zbaven kněžství, jak dosvědčuje Petr z Mladoňovic ve své reportáži z Kostnice. Usiloval o nápravu a reformu církve, ale byl odsouzen reformním koncilem. Tyto zvláštní paradoxy a tragičnost jsou možná právě tím, co Husův příběh činí stále poutavým.

Každá doba si o Husovi utvářela svoji představu. I my si takovou představu vytváříme. Pro naši dobu může být aktuální Hus spirituální. Ne již nacionálně pojatý vůdce či sociální revolucionář, ale spirituální. Husa můžeme poznávat jako výrazně duchovní a náboženskou osobnost, jako věřícího člověka, jako křesťana, jako myslitele důsledně určovaného Biblí a jejím poselstvím v kontextu starověké a středověké vzdělanosti. Tento jeho obraz se před námi rozprostírá, když se seznamujeme s jeho spisy.

Letošní rok jeho 600. jubilea jsme intenzívně prožívali v bohatosti a pestrosti nejrůznějších akcí. Je nesamozřejmé a velmi cenné, že  nás Husova osobnost nerozdělovala, ale vedla naopak ke sbližování. A to napříč církvemi i mezi národy, ale svým způsobem i v naší společnosti. Toto jsme mohli zakoušet při práci Ekumenické komise pro Husovo jubileum 2015, která se setkávala od roku 2011. Ukázalo se to i při spolupráci s Českobratrskou církví evangelickou, s níž jsme na základě dohody organizovali Husovské slavnosti v Praze. Tuto akci konanou 5. a 6. července by nebylo možné uskutečnit bez podpory ministerstva kultury, Magistrátu hl. města Prahy, Univerzity Karlovy a mnohých dalších.

Připojuji poděkování též vládě České republiky, ministerstvu kultury, Jihočeskému kraji i městu Husinec za podpoření rekonstrukce a obnovy Památníku Mistra Jana Husa v Husinci, spravovaného naší církví. Toto místo v jižních Čechách spolu s Betlémskou kaplí v Praze, domem v Kostnici i dalšími místy zůstane trvalou a viditelnou živou vzpomínkou na českého reformátora i pro budoucí generace.

Před časem se zdálo, že naše společnost se staví k Janu Husovi spíše neutrálně nebo lhostejně. Letošní výročí ukázalo, že tomu tak zcela není. Husův odkaz spjatý s dějinami naší vlasti a Evropy i v naší společnosti stále rezonuje.

Tomáš Butta

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 02.12.2015 12:16 zobrazeno: 1680x