Připomenutí odkazu Karla IV. u příležitosti 700. výročí jeho narození

 „Milosrdenství a věrnost chrání krále, milosrdenstvím podepře svůj trůn.“

    Př 20,28  

Sestry a bratři,

Karel IV., jehož 700. výročí narození letos slavíme, naši společnost v respektu vůči němu spojuje a stále jako význačná osobnost našich dějin oslovuje. Je pro nás jako „otec vlasti“ (pater patriae) významným představitelem naší národní i křesťanské evropské identity.

Na Karlu IV. si ceníme řady jeho rysů, kterými se tento císař a král vyznačoval. Nepřehlédnutelnými znaky jeho osobnosti jsou jeho víra a zbožnost. Prostupují celým jeho životem a mají vliv na jeho rozhodování.  Není tak u něho v protikladu víra a politika. Ve chvílích meditace čerpá vnitřní moudrost a získává tak určitý potřebný odstup od událostí a povinností i důležitý duchovní nadhled pro své politické rozhodování a jednání. V jeho politickém a diplomatickém úsilí je přítomen duchovní rozměr. Své poznání čerpal Karel IV. od svého mládí z Bible a z křesťanské tradice.

Svoji vladařskou úlohu chápal jako službu zemi, službu druhým lidem a především jako službu Bohu. Spolu s církevním otcem Augustinem zastává mínění, že „vládnout je sloužit Bohu“ (regnare est servire Deo).

Karlova vláda i přes složitost tehdejších politických poměrů měla tvořivý a budující charakter. Karel IV. může být přirovnáván k biblickému králi Šalomounovi, který se vyznačoval moudrostí a budoval svaté město Jeruzalém. Karel IV. nám zanechal řadu jedinečných středověkých staveb a uměleckých děl. V církevních stavbách, ale i při budování Nového Města pražského, byl inspirován nebeským Jeruzalémem podle knihy Zjevení Janovo.

Karel IV. posiluje vědomí naší křesťanské tradice úctou k zemským patronům – českým světcům – knížeti Václavovi, kněžně Ludmile, biskupu Vojtěchovi či opatu Prokopovi. I přes dobově podmíněnou materializovanou zbožnost soustředěnou na relikvie, je v tomto Karlově projevu silné úcty vůči zemským patronům zřetelná snaha vidět naši zemi a její dějiny jako součást širší křesťanské kultury. Proto je i pro nás oslovující jeho úcta ke svědkům Páně z počátků křesťanství v naší vlasti. Tím se ukazují společné kořeny a základy ještě „nerozděleného“ předhusitského období našich náboženských dějin. Navíc Karel IV. podporoval i cyrilometodějskou tradici a slovanskou liturgii a kulturu založením kláštera Na Slovanech.

Jím založená pražská univerzita jako místo pěstování vědění má pozdější spojitost s českým reformním hnutím a husitstvím. Mistr Jan Hus měl císaře a českého krále Karla IV. v živé úctě a pronášel například na univerzitě kázání na jeho paměť.

Sestry a bratři, při příležitosti 700. výročí jeho narození připomeňme Karla IV. jako upřímného ctitele Ježíše Krista. Vyjádřeme dík Bohu za tuto osobnost českých a evropských dějin a za tohoto šiřitele křesťanské víry a zbožnosti.

Květen L. P. 2016                                                                              Tomáš Butta

                                                                                     patriarcha Církve československé husitské

Václav Drašnar publikováno: 10.05.2016 01:55 zobrazeno: 2112x