L 11,46.52-53 Klíč poznání (Př 8,6-14, 1 Tm 4,14-16)

Kázání při zahajovacích studentských bohoslužbách v Husově sboru v Praze 10-Vinohradech – 7. říjen 2015

Vážení a milí studenti, sestry a bratři, vážená paní děkanko,

zdravím vás všechny v tomto společenství při zahajovací bohoslužbě v úvodu akademického roku 2015 až 2016. Při této příležitosti slyšíme z Lukášova evangelia Ježíšův výrok o „klíči poznání“. Ježíš je tím, kdo podobně jako rabíni shromažďuje kolem sebe učedníky a kdo vyučuje Božímu zákonu z Písma. A přesto byl mezi Ježíšem a tehdejšími zákoníky, židovskými znalci Mojžíšova Zákona velký rozdíl. Ježíš má dokonce vůči zákoníkům značné výhrady, je s nimi ve sporu a na jejich adresu pronáší velmi ostré slovo, které je zapsáno v 11. kapitole Lukášova evangelia.

Zákoníci zatěžují druhé lidi břemeny příkazů. Vyslovují svým učením nárok na druhé, ale na sebe tento nárok nevztahují. To je znakem pokryteckého „zákonictví“, když na druhé jsou uvalována břemena nároků a přísných morálních měřítek, ale sám se tento přísný karatel dokáže z odpovědnosti šikovně vyvléci, vůči sobě je velmi mírný a dokáže si všechno odůvodnit. Jenomže kazatel Božího slova a služebník evangelia je právě naopak vystaven většímu nároku, než ti, kterým káže anebo alespoň platí Boží nárok stejně pro všechny. V listě Jakubově je řečeno: „Nechtějte všichni učit druhé, neboť víte, že my, kteří učíme, budeme souzeni s větší přísností“ (Jk 3,1). A v 1. listě Timoteovi je zdůrazněno jednání a způsob života, které předchází učení (1 Tm 4,16).

Pozastavme se u Ježíšova slova o klíči poznání. Ježíš říká na adresu zákoníků: „Vzali jste klíč poznání, sami jste nevešli, a těm, kteří chtěli vejít, jste zabránili.“ Toto Ježíšovo slovo si můžeme přiblížit zcela názorným příkladem z našeho každodenního cestování v dopravních prostředcích. Například v autobuse nebo metru, když se otevřou dveře, tak někdo vstoupí, ale nejde dál. Zůstane stát u samotných dveří, takže dav, který chce nastoupit, nemůže. A přitom uvnitř je volno. Ale nelze nastoupit, protože to někdo u vchodu blokuje. A podobně v duchovní oblasti je zákonickým přístupem zůstat stát na začátku a neumožnit nikomu dalšímu vstup. Studium teologie je jako převzetí klíče od brány poznání. Máte možnost vstoupit do neznámých síní poznání a moudrosti. Je důležité, abyste tento klíč správně uchopili a pak z bohatství, které můžete načerpávat během studia, si nenechali jen pro sebe. Předávali je druhým a přiváděli druhé především k živému slovu evangelia, které je východiskem a základem teologie.

Lidé mají motivy ke studiu velmi různé. V případě studia na teologické fakultě to mohou být i důvody, aby si člověk rozšířil obzor poznání, aby si ujasnil i určitou osobní orientaci v životě. Někdo začne studovat s úmyslem, že se bude věnovat teologii, a pak se během studia přeorientuje na zcela jiný obor. Jsou případy, kdy někdo v prvním ročníku hned věděl, kde bude již přímo farářem, ale nakonec nedokončil ani první ročník. Někdo jiný naopak šel studovat úplně jiný obor, byl zaujat teologií a stal se farářem či farářkou, neboť zakusil oslovení Kristem.

Studoval jsem na teologické fakultě, která byla v té době zcela na okraji společenské významnosti. Šel jsem studovat proto, že tehdy v čase totality bylo toto studium svým způsobem myšlenkově nejsvobodnějším. Zajímal jsem se o historii, filozofii, o tajemno. Během studia jsem se dostal k poznání evangelia. Pochopil jsem, že evangelium není jen pro mě osobně, pro pěstování osobního náboženského cítění. Uzrálo během let studia ve mně přesvědčení a rozhodnutí – ačkoliv jsem se tomu bránil a nepovažoval se pro to ani vhodným – sloužit tímto evangeliem druhým lidem a vydal jsem se na cestu víry.

Co přát na začátku nového akademického roku, který se již v plném tempu rozběhl se všemi úkoly a povinnostmi? Přeji vám, abyste převzali během studia vzácný klíč k poznání Boží moudrosti. Tento klíč bychom neměli ztratit, ale opatrovat. Tento klíč bychom neměli nechat zrezivět, ale měl by být vytrvalým studiem funkční. Tento klíč bychom si neměli nechat jen sami pro sebe, ale máme jím otvírat bránu poznání a moudrosti i pro mnohé další. Prosme za to, abychom se nestávali pro druhé překážkou na cestě ke Kristu a jeho království, ale byli ukazatelem k němu. Neboť on je tou branou k životu
(Mt 7,13) a v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání (Ko 2,3).

Amen. 

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 23.11.2015 04:53 zobrazeno: 1639x