Zamyšlení nad Žalmem 91 o Boží ochraně

30.03.2020

„Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného“ (Ž 91,1). Básník Viktor Fischl překládá z hebrejštiny tento úvodní verš takto: „Kdo ukryt v objetí Nejvyššího ve stínu Božím odpočívá.“

Proti morové nákaze lidé ve starověku neznali účinné ochrany a neměli proti ní pomoc. Naše doba je po stránce zdravotní péče a rozvoje medicíny velmi vyspělá. Léky a rozvinutá medicína pomáhají i proti těžkým nemocem. Je naším společným přáním, aby i proti současné virové nákaze ohrožující svět byly objeveny a existovaly účinné a pomáhající léky. A také, aby se v této situaci rychle šířící se nákazy dostávalo odpovídající zdravotní péče co nejvíce nemocným a trpícím lidem.  

Člověk však nikdy není zcela zachráněn a zabezpečen proti ohrožení, nemoci a smrti. Žalm 91 je výrazem víry a spolehnutí na Boží ochranu. Citát z tohoto Žalmu o ochraně andělů je však uváděn v souvislosti s pokušením Ježíše na poušti (Ž 91,11-12, viz Mt 4,6). Může totiž dojít k jeho nesprávnému pochopení. Jedním ze zkreslených výkladů je myslet si, že se nemoc musí věřícím vždy vyhnout. I věřící člověk může být nemocen, jak je toho příkladem postava starozákonního Jóba (Jb 2. kap.).  Druhý nepatřičný výklad tohoto Žalmu o Boží ochraně by mohl vést k tomu, že se člověk bude neuváženě vrhat do velkého nebezpečí a podceňovat riziko. Ježíš uvádí Žalm 91 na pravou míru, když říká, že Bůh nemá být lehkovážností a riskováním pokoušen (Mt 4,7).

Evangelický farář a spisovatel Luděk Rejchrt si nad tím Žalmem kladl otázky, které mohou napadat i nás. Proč by měli zahynout jen ti ostatní? Proč by věřící měl mít tu výsadu, že jemu se nic nestane? Bůh vede křesťany, jako kterékoli lidi, do bolestí, zkoušek, nemocí a umírání. Víra není soustředěním se na své vlastní blaho, ale je odevzdáním se v důvěře a naději Bohu. Vždyť Bůh má moc zachránit i tam, kde se to zdá již nemožné. Ve víře spoléháme na Boha, že je s námi v každém okamžiku.

Tento Žalm 91 nalezneme jako píseň ve Zpěvníku CČSH pod č. 55 „Kdo v ochraně Nejvyššího“ a autorem přebásněného textu je básník a duchovní Jednoty bratrské Jiří Strejc. Žalm se stal inspirací také pro píseň č. 94 „Pod ochranou Nejvyššího“, jejíž melodii složil mladší bratr Josefa Karafiáta – autora Broučků – Jan Karafiát. Lidé různých dob se prostřednictvím tohoto Žalmu posilovali ve svém vztahu víry s Bohem v těžkých dobách ohrožení a šířících se nemocí. Patriarcha František Kovář zařazuje tento Žalm 91 do skupiny Žalmů utěšujících a potěšujících. Podle něho je v tomto Žalmu zdůrazněna cena jednotlivé lidské osobnosti před Bohem.

Obrazy a přirovnání pro Boží ochranu v nebezpečí jsou v prvních čtyřech verších uvedeny čtyři: stín v žáru (Ž 91,1), pevná tvrz ve skalách (v. 1-2), přikrývající křídla (v. 4) a pavéza (v. 4). „Říkám o Hospodinu: Mé útočiště, má pevná tvrz“ (Ž 91,2). Obrazy stínu a tvrze ve skalách jsou z palestinského prostředí a lidé nejen ve starověku jim dobře rozuměli. Stín ve žhavém dni se stal místem pro odpočinek a nabytí nových sil. V čase nebezpečí se lidé, aby si zachránili život, uchylovali do bezpečnějších míst – do úkrytu ve skalách, pevnosti a tvrze (1 S 22,4n). Další z obrazů jsou perutě či křídla orla. „Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště.“ Ptačí křídla poskytují ochranu slabým a křehkým mláďatům. „Jako bdí orel nad svým hnízdem a nad svými mláďaty se vznáší, svá křídla rozprostírá, své mladé bere a na své peruti je nosí“ (Dt 32,11). „Pavézou a krytem je ti jeho věrnost“ (Ž 91,4), slyšíme dále v Žalmu. Pavézou je míněn velký štít, jaký známe i z husitské doby se symbolem kalicha nebo i s vyobrazením knížete svatého Václava. Štít však ochraňuje jen z jedné strany. Dalším obrazem je „kryt“, který je užit v českém ekumenickém překladu. Kryt chrání ze všech stran. Mohlo by se jednat i o obranný val (srov. Ž 8,3; Ž 122,7).

V Bibli kralické je užit výraz „pravda“ a podobně i Viktor Fischl tento verš překládá takto: „Jeho pravda ti bude sloužit místo štítu.“ Lze to chápat v tom smyslu, že ten, kdo jedná pravdivě a kdo se drží především Boží pravdy, je v dosahu Boží ochraňující moci. Zůstaňme však u významu slova „věrnost“, které je v našem současném ekumenickém překladu Bible. Věrnost znamená, že Bůh je věrný (1 K 10,13). Boží věrnost a stálost znamená, že Bůh je při nás, i když my jsme mu nevěrní. Svoji věrnost projevuje Bůh na Kristu. Jde za námi, je s námi a neopouští nás, a je s námi každý den (Mt 28,20).   

Obrazy, jakými jsou stín v žáru dne, tvrz ve skalách, křídla rozprostřená nad mláďaty a pavéza v boji, vyjadřují „pozemskou“ ochranu, ale zde v Žalmu je i další obraz ochrany „nebeské“. Touto nebeskou ochranou jsou andělé, andělská křídla. „On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách“ (Ž 91,11). Boží poslové andělé se vyskytují v biblických příbězích Starého zákona, ale i v příbězích o Ježíšovi. Komenský užíval o andělech toto přirovnání z prostředí rodiny: „Tak jak starší odrostlejší děti dávají v domě pozor na své mladší sourozence a když je zapotřebí, přenášejí je na rukou, tak na nás hledí a na rukou nosí svatí andělé, jako naši starší bratři, abychom nikdy nebyli opuštěni.“ A Komenský odkazuje právě na tento Žalm 91 (Rozjímání o křesťanské dokonalosti, s. 34). I když účinná ochrana je vždy projevem Boží pomoci, andělé mohou být nám blízcí lidé, kteří nám v určité situaci pomáhají. Andělé mají bílé, modré, zelené či červené oblečení jako lékaři a lékařky, zdravotní sestry a mnozí další, kteří v těžké situaci pomáhají druhým.

Bůh nás chrání před nemocemi. Někdy se jim vyhneme a unikneme před nimi. Jindy jsme vystaveni těžkým zkouškám. Ale ani v nich nemáme zoufat. Máme spolehnout na pravdu evangelia, že Ježíš přemohl smrt i veškerou temnotu zla a že v něm je Bůh s námi. A toto ujištění zaznívá i v tomto Žalmu 91: „Až mě bude volat, odpovím mu, v soužení s ním budu“ (Ž 91,15). V zápase s nemocí, postihující lidstvo na celém světě, jde jistě o tento náš život zde na zemi, který má jako dar od Boha svoji jedinečnou hodnotu a je potřebné všemi možnými způsoby ochraňovat životy lidí i stvoření. Ale ve výhledu víry jde i o ten budoucí život, věčný život, který nám Bůh otevírá v Ježíši Kristu, Spasiteli světa (J 4,42), jak k tomu odkazují i poslední slova Žalmu 91.

Dne 28. 3. L.P. 2020

Tomáš Butta

patriarcha

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 30.03.2020 10:06 zobrazeno: 505x