Slovo o prezidentovi Edvardu Benešovi v Sezimově Ústí u příležitosti jeho 70. výročí úmrtí

03.09.2018

Vážený pane premiére, vážený pane starosto, vážená paní hejtmanko, vážený pane biskupe, vzácní hosté, dámy a pánové, sestry a bratři,

pan prezident Edvard Beneš měl vztah k Janu Husovi a husitské tradici. Narodil se v kraji nedaleko hradu Krakovce, kde tato tradice byla živá. Jako místo posledního spočinutí si zvolil tento přírodní prostor spojovaný s exilem českého reformátora a jeho kázáním lidem v jihočeské krajině.

Toto místo v Sezimově Ústí je zvláštní a pamatuje mnohé dramatické politické události. A to jak prezidentská vila, tak i tato hrobka. Rok po smrti druhého prezidenta Beneše se stala místem, kam přicházelo velké množství lidí. Byla obklopena květinami, svícemi i nápisem „Nezapomeneme – pravda vítězí“. Toto místo se stalo po roce 1948 nežádoucím z hlediska tehdejších představitelů totalitní moci, neboť připomínalo muže spojeného s dobou a hodnotami demokracie první republiky.

Druhý prezident byl vystaven nevýslovně těžkému rozhodování v čase před druhou světovou válkou v roce 1938 i v čase po ní v roce 1948. Bývá charakterizován jako „optimista“, přestože musel čelit tak tragickým událostem. Věřil v národ a svobodnou vlast, jak to obrazně vyjádřil i po Mnichovu: „Koruna stromu naší vlasti je osekaná, ale kořeny národa tkví pevně v jeho zemi.“

To, co je na jeho osobnosti nepřehlédnutelné, je schopnost i po porážce se znovu napřímit a vést boj proti zlu. I v nových nepříznivých situacích našel v sobě sílu a ve svém svědomí nechtěl ani v závěru svého života – i když byl pod stálým tlakem a nemocen – odstoupit od zásad demokracie a zůstal tak věrný svému učiteli i příteli a svému předchůdci v prezidentském úřadě Tomáši Garriguovi Masarykovi.

U jeho hrobu v den jeho výročí se nyní ztišme k modlitbě:

Modlitba

Bože, k tobě zněly v minulých dobách mnohé díky za naši vlast a samostatný stát, ale i pláč a nářek lidí této země v době ztráty svobody, útisku a zkoušek.

Připomínáme si dnes, Bože, s vděčnou úctou našeho druhého prezidenta Edvarda Beneše, který své poznání, zkušenosti, schopnosti a síly – celý svůj život nasadil pro samostatnost naší vlasti i její znovunabytí a pro soužití národů ve spravedlnosti a míru.

Myslíme na jeho manželku Hanu, která jej s láskou provázela v dobách obtížných zápasů i přízně, a podpírala ho i v nejtěžších chvílích, které prožíval se svým národem.

Kéž je, Bože, obestřen tvým věčným světlem, milosrdenstvím a nekončícím pokojem v Ježíši Kristu, našem Pánu.

Amen.

Tomáš Butta

patriarcha Církve československé husitské

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 02.11.2018 03:07 zobrazeno: 820x