Sestry a bratři,
na počátku nového občanského roku stojíme před neznámou budoucností a současně před novými úkoly. V Písmu svatém nacházíme řadu Božích zaslíbení a slov povzbuzení. Mezi nimi je i ujištění: „bude tě na tvé cestě provázet zdar (Joz 1,8).“ V Bibli kralické tento verš zní: „šťastný budeš na cestách svých.“ To je i naše přání, aby nás na cestě novým rokem provázel zdar. Vždyť my lidé si navzájem přejeme "šťastný nový rok", "hodně zdaru" a "mnoho úspěchů".
"Zdar" je slovo, se kterým se setkáváme i v Bibli. Znamená to, že se něco povede, že se něco vydaří, že je něco dovedeno ke zdárnému cíli. Dobrý záměr je uskutečněn, naplněn. Jedním z takových míst, kde se o zdaru hovoří, je 1. žalm. Zde je řečeno o věřícím člověku: „vše, co podnikne, se zdaří“ (v. 3). Nebo jak překládá tento žalm Viktor Fischl: „ve všem, co podnikne, uspěje.“ Ta-to biblická výpověď pro nás musí znít až provokativně. Dovedete si představit člověka, kterému by se všechno vždycky podařilo a třeba hned napoprvé? Takový člověk by musel být hodně sebevědomý a nesnesitelný. Není právě i určitý nezdar a neúspěch něčím pozitivním? Například pobídkou k větší píli a úsilí i výzvou k revizi našich záměrů a snah, které nemusejí být vždycky nejlepší. Přesto opakovaný či trvalý nezdar by nás deptal a neprospíval nám. Proto je oprávněná touha po zdaru i naše vzájemné přání zdaru je namístě.
Můžeme pro zdar našich předsevzetí, záměrů a plánů něco udělat? Nebo jejich uskutečnění je zcela mimo naše možnosti? Jak to říká Kazatel: „A viděl jsem, že běh nezáleží na hbitých ani boj na silných bohatýrech ani chléb na moudrých ani bohatství na rozumných ani přízeň na těch, kteří mají poznání, ale jak kdy každému přeje čas a příležitost“ (Kaz 9,11).
Jsou určité předpoklady pro zdar a úspěch v dobrém slova smyslu. Snažme se je na základě Božího slova rozpoznat. Jedním z nich je naše úsilí. V žalmu je řečeno o člověku: „vše, co podnikne, se zdaří.“ Jaký zdar může očekávat ten, kdo by nic nepodnikal? Jaký zdar může očekávat ten, kdo by se o nic nepokusil? Jaký zdar může očekávat ten, kdo by se pro nic nenasadil? Čteme-li pozorně Bibli, zvláště mudroslovnou literaturu, pak poznáváme, jak velmi je ceněno úsilí a píle člověka (Př 13,4). Spoléhání na Boha není v žádném případě leností a nečinností.
Druhý předpoklad je vyjádřen vztahem zdaru k Božímu slovu, k Božím záměrům, k Boží vůli. Nejde o jakékoliv podnikání, o jakoukoliv aktivitu, ale o dobrou aktivitu člověka, která je inspirována Božím slovem. „Budeš-li rozjímat nad mým zákonem, potom tě bude provázet zdar.“ V žalmu 1. je to vykresleno obrazem stromu, který vyrůstá v blízkosti potoka, sytí se jeho vláhou a nese plody. A v evangeliu Janově je to vystiženo duchovní pravdou "být v Kristu", tedy žít ve vztahu k němu, být s ním sjednocen (J 15,7). Pak nejde v případě zdaru o pomíjivý chvilkový úspěch, ale o trvalou prospěšnost. Když nemáme z toho prospěch jen my, ale také druzí. Nemyslíme jen na svůj osobní prospěch, na vyplnění svých sobeckých přání, ale myslíme v souladu s Ježíšem na prospěch druhých. „Každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne to, co slouží jen jemu“ (Fp 2,4).
"Úspěšnost", "úspěch" – v tomto slově slyšíme "spěch" – lidské jednání v chvatu, rychlosti a vysilujícím tempu. Naproti tomu jaké slovo obsahuje výraz "zdar"? Ano, slovo "dar". Je nám něco darováno, přijímáme to, co přichází odjinud, co není jen z naší aktivity. A tím se dostáváme ke třetímu předpokladu zdaru, kterým je modlitba. Přání zdaru se proměňuje v prosbu a stává se modlitbou. Jako je tomu v žalmu 118. „Prosím, Hospodine, pomoz! Prosím, Hospodine, dopřej zdaru!“ (v. 25) Když se nám něco nedaří, nedopadne to podle našich představ, pak si uvědomujeme, že potřebujeme Boží pomoc a přízeň. Jestliže o to tolik stojíme, budeme o to usilovat, prosit o to, Bůh nám to dá. Něco se nám v minulosti nezdařilo, v budoucnosti to může vyjít. A když se nám něco podaří, když něco dobře dopadne, pak nás jako věřící to má vést také k modlitbě – k vděčnému poděkování Bohu. Jak se zpívá v jedné křesťanské písni: „Díky za toto krásné ráno, díky za každý den …díky za každý drobný zdar.“
Sestry a bratři, začínáme nový rok s mnohými obavami, co přinese budoucí čas, ale i představami, plány a předsevzetími, tak jako ostatní mnozí lidé v naší vlasti a ve světě. Ale jako věřící máme možnost začínat s Božím slovem a také s modlitbou, aby nás Dárce a Pán života provázel dny nového roku 2009.
Tomáš Butta
patriarcha Církve československé husitské
Tomáš Butta
Helena Bastlová publikováno: 29.12.2008 05:32 zobrazeno: 4767x