Kázání u příležitosti 70. výročí Husova sboru v Praze – Holešovicích a vysluhování svátosti biřmování – květen 2007
Sestry a bratři,
tato neděle je pro vaši náboženskou obec velmi významná, neboť si připomínáme 70. výročí otevření tohoto Husova sboru v Praze – Holešovicích. Co všechno se za těch sedmdesát let již zde událo! Kolik duchovních naší církve zde kázalo a sloužilo svátostmi, které přijalo nespočet sester a bratří! Dnešní shromáždění nemá být jen ohlížením se do minulosti, ale toužíme po tom, aby se i dnešní slavnost konala v přítomnosti Ducha Božího. Součástí bohoslužby je svátost křtu i svátost biřmování, ve které přijímají pečeť Ducha svatého sestry a bratři různého věku. Tím je dáno zcela zřetelně najevo, že zdejší náboženská obec žije a stále se duchovně obnovuje.
Jsme v časové blízkosti svatodušních svátků, které budou za dva týdny. Tomuto výhledu k události letnic odpovídají i biblické texty pro tuto neděli z Janova evangelia a z knihy Skutky apoštolů. V Janově evangeliu Ježíš před svým odchodem z tohoto světa k Otci slibuje učedníkům Ducha svatého. Je nazýván Přímluvcem, Utěšitelem, Duchem pravdy (J 15,26). Jestliže je v Janově evangeliu tento Duch slíben, pak v knize Skutků je již dosvědčeno, jak tento Duch byl na apoštoly a učedníky seslán, jak apoštoly vedl a jak se v prvotní církvi mnohými způsoby projevoval.
Otevřeli jsme knihu Skutků apoštolů v 16. kapitole. Obsah přečteného oddílu by mohl být stručně vyjádřen nadpisem „Evangelium do Evropy“ nebo „Křesťané v Evropě“. Během své druhé misijní cesty se apoštol Pavel se svými spolupracovníky dostává do Evropy. To, co čteme v této kapitole Skutků, je vlastně první zmínka o počátcích křesťanské víry v Evropě. Pro nás je již vžité označení „křesťanská Evropa“. Evropa byla skutečně v minulosti spojena s křesťanstvím jako převažujícím náboženstvím, i když v ní též bylo vždy přítomno židovství a islám. Křesťanství se však považuje za základ naší kultury. Stačí si jen uvědomit, kolik je v naší vlasti, která je součástí Evropy, chrámů, kostelů, sborů, kaplí a modliteben. Kolik je takových staveb v samotné Praze! Každá z těch staveb má své dějiny a je spojena s životem konkrétních lidí, kteří k ní mají vztah, protože je to jejich kostel, je to přece náš sbor. K tomuto nespočetnému množství církevních staveb Evropy, naší vlasti a Prahy patří i tento husitský sbor s kalichem na věži, který slaví dnes 70. výročí od vybudování a otevření. Každý z nás máme k tomuto sboru svůj zvláštní vnitřní vztah, protože jinak bychom zde nebyli. Tento prostor s křížem uprostřed je viditelným znamením našeho vztahu víry k Bohu a života ve společenství Kristovy církve.
V té době, o které čteme v knize Skutky apoštolů, nebyl ještě na území Evropy postavený žádný křesťanský kostel. Zde v 16. kapitole jsou popsány počátky misie v Evropě. Ale co je na události zarážející, je fakt, že nést evangelium do Evropy nebylo vůbec Pavlovým záměrem. Apoštol Pavel si neřekl, že v Asii už je sborů dost, tak by bylo dobré se vydat zase někam jinam. Nikoli, on měl v úmyslu působit i nadále v Asii, ale Boží záměr a působení Ježíšova Ducha bylo jiné. Jestliže na jedné straně Duch v určité cestě zabraňuje, na druhé straně přichází pobídka. Pavel ve snu vidí Makedonce, jak naléhavě prosí: „Pomoz nám“ (v. 9). A tak Pavel místo do Asie se plaví do Evropy. Makedonie je tedy prvním místem Evropy, kam apoštol a misionář Pavel vstupuje.
Duch svatý je nazýván jako Duch Ježíšův (v. 7). Označení Duch Kristův užíval také náš první patriarcha Karel Farský. Duch Kristův vyjadřuje, že živý Ježíš Kristus je skrze Ducha svatého přítomen a stále působí. Tak jako tehdy chtěl Pán, aby se jeho poselství dostalo do Evropy, tak také dnes chce lidi oslovovat svou pravdou a vést v životě. A vy, kteří dnes přijímáte svátost biřmování, jste svědectvím toho, že i v současnosti chce působit v Evropě a v naší vlasti Ježíšův Duch.
V našem příběhu se dovídáme o tom, že Pavel se skutečně doplavil do Evropy a procházel jejím územím. Mohl očekávat davy zájemců o nové učení, ale na začátku misie v Evropě bylo jen několik žen. Mezi ženami je jmenována obchodnice Lydie. Byla to zřejmě první křesťanka v Evropě. Byla pohanského původu, ale snažila se žít podle židovské víry, ačkoliv židovkou nebyla. Na základě Pavlova kázání uvěřila v Ježíše a dala se pokřtít s celou rodinou. Duch svatý jí otevřel srdce. Čteme: „Pán jí otevřel srdce, aby přijala, co Pavel zvěstoval“ (v. 12). Klademe si otázku, jak Duch svatý působí, co je jeho posláním. Obrazně řečeno je jako klíč, jako šifra, jako cesta k vyřešení hlavolamu. Je jako správná číselná řada, jako kód, kterým se otevírá zavřený trezor našeho srdce. Duch otevírá lidské srdce, aby byl člověk přístupný pro Ježíšovo poselství, jeho evangelium a aby je přijal jako slovo života a spásy.
Jestliže Lydiino srdce bylo otevřené, pak ona sama byla ochotná otevřít celý svůj život Bohu. Dává k dispozici i svůj dům. První shromaždiště křesťanů v Evropě se tak konalo pod střechou domu této věřící ženy.
Duch otevírá naše srdce a my lidé jsme tak ochotni dát Bohu k dispozici své schopnosti a dary. Můžeme mu dát k dispozici něco ze svého života, na čem my lidé jinak lpíme a co si schraňujeme pro sebe. Duch vedl při stavbě tohoto holešovického sboru sestry a bratry - ochotné dárce a spolupracovníky. Tentýž Duch ať nás naplňuje i dnes. Ať posílí biřmovance, ať vede naši církev k přesvědčivému svědectví v naší zemi. Ať otevírá mnohým lidem uzavřená srdce, aby mohli i oni přijmout radostné poselství a slovo života jako první evropská křesťanka Lydie. Amen.
Tomáš Butta patriarcha
Ivo Vacík publikováno: 14.05.2007 04:16 zobrazeno: 4849x