Sto let od příjezdu T. G. Masaryka do svobodné vlasti

31.12.2018

Článek do ČZ č. 2/2019

Krátce před Vánocemi se uskutečnila poutavá akce zachycující významnou událost našich dějin – příjezd prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka do Československa před sto lety. Rekonstrukci Masarykova návratu zajišťovaly České dráhy ve spolupráci s Československou obcí legionářskou, Národním technickým muzeem a dalšími organizacemi. 

Pro tuto rekonstrukci návratu byla zapůjčena parní lokomotiva z Rakouska, neboť původní lokomotiva se již nedochovala. Součástí historického vlaku byl mezi dobovými vagóny i Masarykův salónní vůz. Historický „Masarykův“ vlak doprovázel ještě druhý vlak, který byl určen pro hosty a další účastníky této akce.

Touto akcí, vzbuzující zvláštní pozornost, tak bylo umožněno mnohým zcela názorně si přiblížit a jakoby znovu prožívat návrat našeho prvního prezidenta Masaryka do svobodné vlasti před sto lety. Postavu prvního československého prezidenta vytvořil herec Otakar Brousek. Masaryka tehdy doprovázeli vojáci a diplomaté z Francie, Anglie a Itálie, kteří při rekonstrukci samozřejmě nemohli chybět. Herci ztvárnili i syna Jana a dceru Olgu. V místech, kde vlak podle plánu zastavoval, se odehrávaly autentické vítací rozhovory mezi herci znázorňujícími dobové postavy, ale zazněly i projevy současných představitelů měst a obcí. Docházelo tak k prostupování historie s naší současností. Atmosféru umocňovaly dobové obleky, vyzdobená nádraží, vlající prapory a zpěv hymny.

Masaryk před sto lety cestoval z Itálie přes Rakousko do Československa, které dne 28. října 1918 vyhlásilo svoji samostatnost. Masaryk vyjel z Padovy dne 17. prosince a v Horním Dvořišti překročil hranice dne 20. prosince. Bylo to na stejném místě, kde o čtyři roky dříve opouštěl vlast jako politicky nepohodlný člověk a odcházel do exilu. Cesta jeho slavného návratu vlakem od hranic vedla do Českých Budějovic, kde ve svém vagónu tehdy přenocoval. Druhý den pak následovala cesta přes Veselí nad Lužnicí, Tábor a Benešov do hlavního města Prahy, kde ho očekávaly zástupy občanů nového samostatného státu. Je symbolické, že náš první prezident jako první vstoupil do jižních Čech – krajiny spojené s postavami, místy a událostmi husitské doby. Husitství bylo pro Masaryka inspirující v zápase o svobodu a státní samostatnost. Při svém zastavení v Táboře pronesl proslulou větu: „Tábor je náš program.“

Podle dobového svědectví z vlaku vlál husitský prapor s kalichem. V Horním Dvořišti byly i po sto letech umístěny na nádražní budově dva husitské prapory s kalichy. Oslovil mě tam jeden bratr z naší církve, který byl mezi členy posádky v historickém vlaku, a hrdě mně sděloval, že tyto dva prapory byly zapůjčeny náboženskou obcí CČSH ve Vodňanech. Celé dvoudenní akce jsme se zúčastnili jako zástupci Církve československé husitské s bratrem Janem Bočkem a dalšími. Se členy Československé obce legionářské jsme položili se sestrou Mgr. Janou Šmardovou Koulovou věnec k pomníku M. Jana Husa v Táboře a modlili se zde modlitbu Páně. V Praze na Hlavním nádraží již očekávali příjezd historického vlaku bratr biskup David Tonzar společně s dalšími duchovními naší církve, kteří se pak zúčastnili i následného programu této významné připomínkové akce v Praze.

Masarykova cesta před sto lety měla přesná pravidla protokolu a všemu předcházela jistě i velmi pečlivá příprava. Podstatná byla však neorganizovaná zcela spontánní reakce vítajících lidí všech generací. Zástupy lemovaly celou trať a místa, která Masaryk tehdy navštívil.

Akce byla zajímavá z technického hlediska a také pestrostí kulturního programu, ale její účastníci se mohli především nechat prostoupit atmosférou spontánního nadšení z příjezdu prvního prezidenta do svobodné vlasti.

Tomáš Butta
patriarcha

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 26.02.2019 03:39 zobrazeno: 772x