Izajáš – Svědectví o vítězící důvěře

Již sedmý svazek oblíbené vyšehradské edice Rozhovory nad Biblí přináší 46 přepsaných a upravených rozhlasových výkladů starozákonního Izajášova proroctví, které zazněly v pořadech Ke kořenům (TWR) a Na křesťanské vlně (Český rozhlas Plzeň). Autentickou podobu rozhovorů si lze poslechnout ze záznamu na adrese www.rozhlas.cz/nabozenstvi/bible.

Výklad Izajáše není komentář, ale spíše široce pojaté uvedení do pečlivé četby jednotlivých kapitol Izajášova proroctví s detailními průhledy do hlubin u některých míst. Autorkou je RNDr Gabriela Ivana Vlková Th.D., OP, biblistka z Cyrilometodějské teologické fakulty UP v Olomouci (a v současné době i její děkanka). V jistém smyslu spoluautorem knižně vydaných výkladů formou rozhlasového rozhovoru je redaktor ČR, kazatel ECM v Tachově Petr Vaďura, který rozhovory natáčel pro vysílání a jejich přepis pak redakčně do podoby knihy připravil.

            Lze-li nějakým sloganem vyjádřit hlavní rys vykladačské práce G.I.Vlkové OP, pak by to mohla být např. slova z Hospodinova výroku v první Ebedské písni: „nekřičí a hlas nepozvedá, nedává se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí“ (164; Iz 42,2-3a). Výklad Izajáše tyto sympatické rysy charakterizující služebníka má a jeho četba je proto občerstvující. Čtenář si hned na počátku výkladů všimne, že vykladačka ani tázající se redaktor na sebe neupozorňují. Vlková ustupuje do pozadí a není za svým výkladem vidět. Nechává mluvit jen Izajášův text a to s velikou citlivostí k širokému okruhu posluchačů a čtenářů. Snaží se postihnout princip či záměr výpovědi, ale současně má cit pro textové varianty a při jejich interpretaci se nenechává příliš poutat standardními překlady. Z knihy je také dobře slyšet citlivost, jakou Vlková má pro různé textové spojnice a prolínající se motivy. Tyto vnitrotextové souvislosti jsou na její práci zřejmě tím nejhodnotnějším.

Výklad, který si víceméně všímá jen obsahové stránky Izajášova sdělení, má podobu odpovědí na otázky, tedy podobu fundovaného rozhovoru. Odpovědi jsou přesné (precizní, dobře promyšlené a opatrné), úsporné, ideologicky nezatížené věroučným předporozuměním (jsou vyvážené) a určené otázkami redaktora – Vlková se nepouští do odboček a obvykle nejde nad rámec otázek (má vykladačskou sebekázeň). Tím se daří vytvořit dobře přístupný a srozumitelný výklad, který je navíc přehledný, svěží a svižný. Ocení jej jak duchovní, faráři a kazatelé, tak studenti bohosloví, tak všichni milovníci Bible, tj. čtenáři, kterým kniha usnadňuje přístup do starobylého a myšlenkově vzdáleného světa Izajášova proroctví, k němuž (kromě ČEPu – překlad s výkladem) v češtině neexistuje přiměřená a širší okruh čtenářů zohledňující studijní pomůcka.

Oba autoři chtějí zachytit „nit, která se vede celým prorockým spisem“, zprostředkovat „perspektivu, v níž kniha Izajáš plní důležité svědectví“ a to se jim, myslím, daří. Nesnaží se vykládat vše s tím, že „jednoznačný výklad mnoha míst není ani možný“ (11). Stačí jim proto, že koncipují svou knihu jako povzbuzení čtenáře k vlastní samostatné četbě, k ponoru do Izajášovy zvěsti, v níž sám nalezne důvěru Bohu, jemuž „záleží na všech, které kdy přijal za vlastní“ (12). To není malý cíl, ale potenci k jeho naplnění kniha jistě má. Je tedy možno očekávat, že výklad Izajáše v tomto ohledu svůj úkol naplní. Přeji proto čtenářům, aby tento rozhovor nad Izajášovým proroctvím připoutal jejich pozornost k tomuto závažnému biblickému textu a děkuji nakladatelství Vyšehrad za dlouhodobou podporu tohoto typu čtenářsky vděčné a obohacující literatury. Jiří Beneš

Václav Drašnar publikováno: 06.05.2014 05:11 zobrazeno: 1782x