Ř 5,12-19 Neposlušnost Adama a spravedlnost Ježíše Krista

05.03.2017

Kázání na 1. postní neděli v kostele sv. Václava v Praze na Zderaze - 5. 3. 2017

Sestry a bratři,

oddíl z 5. kapitoly listu Římanům je Pavlovým výkladem 3. kapitoly knihy Genesis. Pavel pojednává o neposlušnosti a hříchu Adama, ale současně o spravedlnosti Ježíše Krista, který překonává poslušností všechna pokušení, hřích a zlo. „Jako se neposlušností jednoho člověka stali mnozí hříšníky, tak zase poslušností jednoho jediného se mnozí stanou spravedlivými“ (Ř 5,19).

Je zde řeč vždy o jednom jediném člověku, ať již se jedná o Adama nebo o Ježíše. Zkušeností je, jak jeden jediný člověk má vliv na ostatní, působí na celek. Jeden člověk může výrazně poznamenat smýšlení a jednání ostatních, v tom dobrém, ale i v tom špatném. Jediný hříšník zkazí mnoho dobrého, slyšíme v knize Kazatel (Kaz 9,18). Například zkušeností učitele je, že se v každé třídě vždy vyskytuje takový žák, který narušuje svým jednáním vyučování. Ale je to podobné i mezi dospělými. Dobrou atmosféru v pracovním týmu nebo jakékoliv skupině může narušit jen jeden jediný člověk, který vytváří problémy, všechno neguje, rozpoutává konflikty a vnáší nedůvěru mezi ostatní. Často takový člověk umí na svou stranu získat i ostatní. Je smutné, když si říkají lidé, že je lépe, aby takový člověk raději nepřišel, než aby byl přítomen a narušoval vztahy a společné dílo. Naproti tomu i jeden člověk, například v církvi, takový, který má víru, vlídné jednání, je duchovně zralou osobností, může posílit společenství a ovlivnit mnohé v dobrém.

Tím, že je zdůrazněn jeden člověk, ať již jako hříšný Adam nebo jako spravedlivý Ježíš, je nám ukázáno, jak záleží na osobní odpovědnosti každého jednotlivce. Každý člověk je zcela osobně odpovědný za své rozhodování a jednání Bohu. Adam nemohl svalovat vinu na druhé – na ženu, a ta zase na hada. Každý je zcela sám odpovědný Bohu.

Hovoří se sice o tzv. dědičném hříchu. Podle tohoto učení se již rodíme poznamenáni hříchem našich předků a tato linie vede až k Adamovi. Je tím řečena určitá pravda, že se zlo a hřích v člověku předává z generace na generaci. Chyby a selhání prapředků se opakují a vyskytují v životě jejich potomků. Adamův pád poznamenal celý lidský rod a neseme si všichni tuto skutečnost nějakým způsobem v sobě. Vzdalujeme se od Boha a nechceme respektovat jeho řád. Zajímavý je však názor Jana Amose Komenského, podle kterého se člověk jako Boží obraz jako dítě rodí dobrý a bez hříchu. Až teprve prostřednictvím a vývojem v dalším období se stává neposlušným a hříšným. Tím se tento Boží obraz a dobro v člověku naruší. Proto dítě a mladý člověk mají být chráněni před špatným vlivem prostředí. Podle Komenského má právě výchova čelit špatným vlivům a rozvíjet v člověku dobro od přirozenosti do něho Bohem vložené. Ale i Komenský dobře věděl o skutečnosti zla a hříchu a o Boží milosti, která se projevuje v Ježíši Kristu, jenž přináší záchranu, nápravu a obnovu. Jestliže se neposlušností jednoho stali všichni hříšníky, tak zase poslušností jednoho se stanou spravedlivými. Tuto poslušnost prokázal Ježíš. Jeho lidství bylo neporušené, nebylo poznamenáno hříchem. Ježíš prošel mnohými pokušeními, ale nedopustil se hříchu. (2K 5,21, Žd 4,15, 1Pt 2,22 srov. Iz 53,9).

Bůh nás činí spravedlivými pro Ježíše Krista, kvůli němu.

Začala doba postu, kdy se duchovně připravujeme na Velikonoce, které jsou vrcholem liturgického roku. Ale již samotná postní doba je pro nás důležitá a prospěšná. Dnes nám Písmo staví před oči Adamův hřích na jedné straně a Ježíšovu poslušnost na straně druhé. Zaznívá k nám poselství o Ježíšovi, který přemáhá nástrahy a našeptávání toho zlého. Toto Ježíšovo vítězství ať osvobozuje i nás od různých pokušení a posiluje nás v setrvávání na cestě s Bohem a v důvěře v jeho slovo, v jeho milost a nám darovanou spravedlnost. Amen.

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 03.04.2017 03:47 zobrazeno: 1205x