28.11.2018 před kostelem sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze
Vážení účastníci tohoto průvodu, sestry a bratři,
v 1. listě do Korintu apoštol Pavel píše: „Trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny“ (1 K 12, 26).
Apoštol Pavel přirovnává Kristovu církev k tělu, aby vyjádřil vzájemnou sounáležitost všech křesťanů. Jestliže někde křesťané trpí, jsou pronásledování, dotýká se to církve kdekoli jinde - tam, kde křesťané žijí v klidnější a svobodnější situaci.
Pronásledování a utrpení křesťanů v Sýrii se nás dotýká. Je to i naše vlast jako křesťanů a spojují nás s ní společné dějiny.
Vždyť Sýrie, konkrétně Antiochie syrská, je místem, kde poprvé byli věřící v Ježíše Krista označeni jako „křesťané“, „kristovci“.
V Sýrii se nacházelo od počátku významné centrum křesťanství. Sýrie je zemí, kde se po staletí uchovávala zvláštní starobylost křesťanství v arabském světě. Kde byl vždy pěstován svébytný liturgický a duchovní život.
Odtamtud pocházel křesťanský spisovatel Efrém Syrský, ale i jeden z prvních mučedníků - Ignác z Antiochie.
Mučednictví pro víru není jen minulostí, ale bolestivou a velice naléhavou současností.
V Knize Zjevení Janovo slyšíme o svědcích v bílých oblecích a s palmovými ratolestmi. Jsou to ti, kteří prošli velkým soužením.
Je to nespočetný zástup známých i neznámých svědků, kteří prožili těžké utrpení. Na ně se vztahuje zaslíbení Ježíše: „Blaze těm, kteří trpí pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské“ (Mt 5,10). Období církve trvá již 2 000 let. Některé doby byly pro křesťany velmi těžké. V některých zemích a režimech se stávají mnozí novodobími mučedníky pro víru a lidé toužící po svobodě a spravedlnosti musí mnoho vytrpět.
V naší zemi dnes není u nás doba pronásledování pro víru, ale spíše lhostejnosti nebo předsudků vůči náboženství, křesťanství, církvím.
Nejen v čase pronásledování, ale i v době panující lhostejnosti je však třeba zachovat věrnost víry i zásad lidskosti. Musíme čelit lhostejnosti. Neboť lhostejnost i vůči utrpení druhých dává možnost a prostor, jak uvolnit nenávist a pronásledování pro víru a přesvědčení.
Modlitba
Bože, náš milující Otče, modlíme se za sestry a bratři, kteří náleží do velké rodiny tvých dětí. Modlíme se dnes zvláště za ty, kteří trpí pro své náboženské přesvědčení a pro svoji víru v Ježíše Krista.
Modlíme se za křesťany, kteří jsou pro svou víru vystaveni útlaku a násilí, jsou vězněni a v bezprostředním ohrožení života. Dávej jim Ducha síly a odvahy.
Modleme se za ty, kteří museli z důvodu násilí a války opustit svou zemi a své domovy. Kéž se mohou navrátit do svých domovů, ve kterých po staletí žily jejich rody.
Dnes zvláště prosíme za křesťany v Sýrii a za mír a naději pro tuto zemi postiženou válkou.
Děkujeme také za všechny ty, kdo se v charitativních organizacích nasazují pro druhé strádající a trpící lidi a zmírňují jejich duševní bolest i hmotnou bídu. Prosíme, Bože, buď jim pomocí.
Ať nejsme lhostejní ke strádání a utrpení druhých lidí – našich sester a bratří, ale sdílíme v Kristově lásce jejich úděl a jsme na jejich straně svým zájmem, modlitbou i hmotnou podporou.
K tomu nás, Bože, veď pro Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.
Tomáš Butta
Před kostelem sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze
Tomáš Butta, patriarcha
Oldřich Nováček publikováno: 29.11.2018 03:58 zobrazeno: 1056x