V loňském září zvolený patriarcha byl podle svých slov rád, že se setkává s evangelíky, což podpořil i ilustrací svých rodinných kořenů. V dalším rozhovoru se dotkl případu pražského biskupa a toho, jak těžkosti posledních let poznamenávají život církve. Pro současnou situaci našel u členů synodní rady pochopení a vyslechl přání pro budoucí kroky a rozhodování. Patriarcha je tím, kdo vykonává duchovenskou službu v celé církvi. Podílí se na ordinaci biskupů, světí kněze, účastní se aktivně celocírkevních akcí a zasedá v dalších orgánech církve.
Evangelický synodní senior poté seznámil hosta se způsobem práce nejvyššího orgánu církve, synodu, a společně s ostatními vzpomněl na zasedání synodu v listopadu 1989. "Vím, že Českobratrskou církev hodnotil komunistický režim jako nejreakčnější", dodal Tomáš Butta a ke spolupráci s STB řekl, že Církev československá husitská se s tímto problémem zatím nevyrovnávala. "Od roku 1990 není ve vedení naší církve a v současnosti ani mezi učiteli Evangelické teologické fakulty nikdo, jehož jméno by figurovalo na seznamu agentů Státní bezpečnosti. Tím samo téma spolupráce s STB přišlo o svou palčivost", vysvětlil náměstek synodního seniora, farář Miloš Rejchrt.
Na programu nechyběla ani nedávná událost - podpis Charty ekumeniky a reakce na její podepsání v obou církvích a některých dalších české ekumény. Husitskému představiteli se na podpisu dokumentu nejevilo nic problematického. Také v Československé církvi husitské se stalo to, co ve více církvích, že ač dokument byl zařazen vyššími orgány do života církve krátce po podepsání (2001), debata o něm začala až po jeho ratifikaci na domácí půdě v roce 2007.
K tématu hospodářského zajištění církví zmínil náměstek synodní kurátorky Pavel Stolař potřebu církví postupovat vůči státu co nejjednotněji. "Hlavně ale potřebujeme od státu jasné slovo a sjednotit hlas církví", řekl v závěru dvouhodinového setkání Joel Ruml. |