J 14,27 Pokoj světa a Kristův pokoj

Kázání u příležitosti založení společnosti „Chebský soudce“ – 19. 9. 2008

Vážení hosté, sestry a bratři, setkáváme se v tomto městě, které se nachází na hranici České republiky s Německem. Toto město je bohaté na různé dějinné události z dávné i nedávné naší historie. S tímto místem je spojen tzv. Chebský soudce. Právě zde v tomto městě došlo k dohodě mezi katolickou a husitskou stranou o rozhodující autoritě na Basilejském koncilu. V dohodě zástupců husitů a basilejského koncilu ze dne 18. května 1432 je řečeno:„ …bude uznán za nejspravedlivějšího  a nezaujatého soudce zákon boží, životní sloh Kristův, apoštolů a prvotní církve zároveň s těmi koncily a učiteli, kteří se na něm pravdivě zakládají“ (Slovem obnovená. Čtení o reformaci. Praha 1977, s. 87). Význam Chebského soudce spočívá v tom, že došlo k vyznačení Kristovy autority nad církví i nad společností. Také pro nás je stále inspirující víra a život prvních křesťanů jako spolehlivá orientace pro církev v přítomné době.
         Při tomto setkání k nám zaznělo Ježíšovo slovo: Pokoj vám… pokoj vám dávám.“ Toto slovo o daru pokoje má tři časové roviny. První rovinou jsou velikonoční události, při kterých toto Ježíšovo slovo k učedníkům zaznívá. Druhou časovou rovinou je slovo jako pozdrav pokoje, které zaznělo právě zde v Chebu v čase ozbrojených vpádů křižáckých výprav a husitských bojů. A třetí rovinu tvoří naše přítomnost. Ježíšovo slovo o daru pokoje zaznívá k nám i dnes.
         V prvním případě Ježíš nejen povzbuzuje své zmatené a nejisté učedníky ke klidu, jistotě, neochvějnosti, vytrvalosti a pevné víře v krizi kříže. Ale on sám tento pokoj s Bohem a mezi lidmi nastoluje. „Máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista“ (Ř 5,1). „V něm je náš mír, on dvojí spojil v jedno, když zbořil zeď, která rozděluje a působí svár“ (Ef 2,14).
Ve druhé časové rovině si připomínáme události zde v Chebu roku 1432. Městem duněla kopyta koní. Na 250 koních přijelo poselstvo koncilu z Basileje a na 90 koních husitské poselstvo. Proti sobě zasedli katoličtí bohoslovci a politici na jedné straně a na straně druhé zástupci husitů. Bylo jasné, že jednání nebude snadné. Rozdílnost učení a doba války obě strany hluboce rozdělila. Z katolické strany doktor Jindřich Toke, magdeburský kanovník svou promluvu opřel o text z Janova evangelia „Pokoj vám“ (Pax vobis). Reagoval tak na podnět z české strany, kdy jednání v Chebu měla být vedena podle evangelní perikopy Jan 20,19-31 ve znamení toho, že „pokoj náš, Kristus, dokonav smíření mezi Bohem a lidským rodem, ukázal se shromážděným apoštolům a pozdravil je pozdravem pokoje“ (Molnár, A.: Chebský soudce. Soudce smluvený v Chebu. Cheb 1982, s. 27). Projev kanovníka Tokeho se vyznačoval taktem a vlídností. Tím vyvolal příznivou atmosféru pro celé další jednání. Ve stejném duchu odpověděl i husitský bohoslovec Jan Rokycana (Bartoš, F. M.: Husitská revoluce. Praha 1966, s. 112n). Ježíšovo slovo o pokoji působilo. Místo zbraní a nesmiřitelného nepřátelství obě strany hledaly cestu k dohodě, k pokoji a jednotě církve. Ačkoliv byla neústupnost na obou stranách, přece jen k dohodě došlo. Bylo umožněno husitům vyjádřit své názory svobodně na basilejském koncilu.  Ponechme stranou otázky, do jaké míry ustoupili katoličtí bohoslovci politikům a davům v ulicích Chebu. Důležité je, že přesto v tomto jednání se prosadil Kristův pokoj a obě strany se rozcházely v naději na sblížení a mír. Město Cheb a tato historická událost tak připomíná schopnost dohody a možnost vytváření pokoje mezi lidmi odlišných názorů.
Třetí časovou rovinou je naše přítomnost. Na mnohé dějinné události rozdělující a stavějící proti sobě národy a křesťany se můžeme dívat z odstupu. V současnosti se utvářejí a rozvíjejí nové vztahy mezi národy v Evropě, a mezi církvemi dochází k živým ekumenickým vztahům. Ježíš chce pro tyto vztahy darovat svůj pokoj. „Pokoj svůj vám zanechávám, ne jako dává svět, vám dávám.“ Čím se vyznačuje pokoj světa? Je to pokoj, který není trvalý. Je stále ohrožovaný touhou po moci a vládě nad světem a nad lidmi. Pokoj světa může být jen ve slovech, ale lidské úmysly svědčí o pravém opaku (Ž 28,3). Je to pokoj světa, který je falešný, předstíraný klid, i když se pod povrchem skrývá napětí a nebezpečí (1 Te 5,3). Je to pokoj, který není dostatečně hluboký, protože je vytvořený lidmi. Naproti tomu Boží pokoj je trvalý a hluboký. Vzkříšený Ježíš tento pokoj daroval svým učedníkům. Vnášel ho i do jednání zde v Chebu. Chce ho darovat i nám lidem 21. století. Ježíšův hluboký pokoj ať naplňuje naše neklidné nitro. Ať navzdory rozdílnosti národů a tradic utváří Dárce pokoje hodnotné vztahy v přítomné i budoucí době. Amen.

Tomáš Butta, patriarcha

Helena Bastlová publikováno: 23.09.2008 12:17 zobrazeno: 3797x