Hospodin je síla svého lidu, spásná záštita svého Pomazaného. Zachraň svůj lid a žehnej dědictví svému, buď mu pastýřem navěky!
Žalm 27,8–9
První čtení: Jób 38,1–11
Jóbovi odpověděl ze smrště Hospodin slovy: „Kdo to zatemňuje úradek Boží neuváženými slovy? Nuže, opásej si bedra jako muž, budu se tě ptát a poučíš mě. Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom. Víš, kdo stanovil její rozměry, kdo nad ní natáhl měřící šňůru? Do čeho jsou zapuštěny její podstavce, kdo kladl její úhelný kámen, zatímco jitřní hvězdy společně plesaly a všichni synové Boží propukli v hlahol? Kdo sevřel moře vraty, když se valilo z lůna země, když jsem mu určil za oděv mračno a za plénku temný mrak, když jsem mu stanovil meze, položil závory a vrata a řekl: „Až sem smíš přijít, ale ne dál; zde se složí tvé nespoutané vlnobití!“
Tužby
2. Za naše děti, aby si našly cestu ke křesťanské víře, modleme se k Hospodinu.
3. Za odvahu a trpělivost tváří v tvář útrapám života, modleme se k Hospodinu.
Modlitba před čtením ze sv. Písem
Prosíme tě, Hospodine, daruj nám oddanou lásku a zbožnou úctu k tvému svatému jménu, neboť věříme, že neustále pomáháš všem, kdo se poddávají tvé spravedlivé vládě. Osviť nás, Bože, svým svatým Duchem, ať slyšíme slova Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.
Druhé čtení: 2. Korintským 6,1–13
Jako spolupracovníci na tomto díle vás napomínáme, abyste milost Boží nepřijímali naprázdno, vždyť je psáno: ›V čas příhodný jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti přispěl na pomoc.‹ Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy! Nikomu nedáváme v ničem příležitost k pohoršení, aby tato služba nebyla uvedena v potupu, ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci, v mnohé vytrvalosti, v souženích, tísni, úzkostech, pod ranami, v žalářích, nepokojích, vyčerpanosti, v bezesných nocích, v hladovění; prokazujeme se bezúhonností, poznáním, trpělivostí, dobrotivostí, Duchem svatým, nepředstíranou láskou, slovem pravdy, mocí Boží. Jsme vyzbrojeni spravedlností k útoku i k obraně, procházíme slávou i pohanou, zlou i dobrou pověstí; mají nás za svůdce, a přece mluvíme pravdu; jsme neznámí, a přece o nás všichni vědí; umíráme – a hle, jsme naživu; jsme týráni, a přece nejsme vydáni smrti; máme proč se rmoutit, a přece se stále radujeme; jsme chudí, a přece mnohé obohacujeme; nic nemáme, a přece nám patří vše. Nic jsem vám nezatajil, Korinťané, naše srdce se vám otevřelo. V našem srdci nemáte nedostatek místa, ale vy sami se nám uzavíráte. Na oplátku – mluvím k vám jako k svým dětem – udělejte nám i vy místo ve svém srdci!
Evangelium: Marek 4,35–41
Večer řekl Ježíš učedníkům: „Přeplavme se na druhou stranu!“ I opustili zástup a odvezli ho lodí, na které byl. A jiné lodi ho doprovázely. Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná. On však na zádi lodi na podušce spal. I probudí ho a řeknou mu: „Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?“ Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: „Zmlkni a utiš se!“ I ustal vítr a bylo veliké ticho. A řekl jim: „Proč jste tak ustrašení? Což nemáte víru?“ Zděsili se velikou bázní a říkali jeden druhému: „Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?“
Verše k obětování: Žalm 17,5–7
Drž mé kroky ve svých stopách, aby moje nohy neuklouzly. Nakloň ke mně ucho, slyš, co říkám. Ukaž divy svého milosrdenství, Spasiteli těch, kdo se k tobě utíkají.
Verš k požehnání: Žalm 27,6b
V jeho stanu budu obětovat své oběti za hlaholu polnic, budu zpívat, prozpěvovat žalmy Hospodinu.
Modlitba k požehnání
Bože všemohoucí, veď a ochraňuj svůj lid, jemuž jsi dovolil sdílet svatá tajemství chleba a kalicha, a zachovej nás ve své lásce! Ve jménu Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.
Vhodné písně: 50, 88, 94, 101, 141, 156, 184, 303, 312
Helena Bastlová publikováno: 18.06.2012 12:51 zobrazeno: 1613x