Fp 3,17-4,1 Výzva k napodobování a síla příkladu

21.02.2016

Kázání na 2. postní neděli na vikariátě v Poděbradech - 21. únor 2016

Sestry a bratři,

z biblických čtení na 2. postní neděli se zaměřím ve své duchovní úvaze na čtení z 3. kapitoly listu apoštola Pavla Filipským, a to na jeden veš – na verš 17. Obsahuje výzvu apoštola: „Bratři, napodobujte mne. Hleďte na ty, kdo žijí podle našeho příkladu“. Toto Pavlovo povzbuzení a nasměrování pohledu k příkladům a vzorům víry se netýkalo jen tehdy křesťanů ve starověkém městě Filipy, ale je určeno i nám.

Pavel zde sám sebe dává za příklad, když říká: „Napodobujte mě“. To je velmi odvážné říci:  „Smýšlejte jako já, mluvte jako já, dělejte to, co činím já“. V předcházející části dopisu Pavel popisuje svůj životní příběh a cestu víry. A zejména svůj vztah k Ježíšovi, který vstoupil do jeho života. Svůj život spojil s životem Krista. Nese s Ježíšem jeho ponížení, potupu a kříž a očekává jeho oslavení. Jestliže Pavel říká: „Napodobujte mě“, tak proto, že on sám je ve svém životě upnut vírou k Ježíši Kristu. Někteří proto přikládají tento verš: „Napodobujte se mnou Krista“. Podobnou pedagogickou výzvu a radu nacházíme totiž v jiném Pavlovi listu, totiž v 1. listě do Korintu, kde zaznívá: „Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Krista“ (1K 11, 1). Toto si může dovolit říci jen ten, jehož učení i způsob života, slova a jednání nejsou v rozporu. Je to pravý opak farizeů a zákoníků, které kritizoval Ježíš: „Co vám říkají, to dělejte, jejich učení a slova jsou správná. Ale to jak jednají, to vy nedělejte“. (Mt 23,3). Tato rozdvojenost může být patrná i na nás křesťanech. Jenomže ve výchově platí, že příklad je víc než poučování. Už dítě odpozorovává a napodobuje to, co vidí u svých rodičů. Jak to vyjadřuje i staré latinské přísloví. Slova mohou pohnout, ale sílu skutečné přitažlivosti má příklad. U apoštola, u duchovního, u kazatele, nezáleží jen na slovech a řečnickém výkonu, ale na celé naší osobnosti, jak je prodchnuta vírou a láskou ke Kristu. V řeckém textu je slovo SYMMIMÉTÉS,které znamená doslova buďte spolunapodobiteli, spolunásledovateli. V latinské Bibli je výraz imitátor. Je to někdo, kdo dokáže napodobovat druhé. Zde se to myslí jako napodobování druhého tak, že se s ním ztotožňuje a navenek se mu věrně podobá svým oblečením, účesem jako se fanoušci podobají slavným zpěvákům. Vypadá stejně jako zpěvák, až do chvíle než začne zpívat. Zde se myslí vnitřní napodobování druhého v rozvíjení duchovních hodnot a křesťanského života.

Pavel byl moudrý pedagog. Věděl, že nestačí jen příklad jednotlivce, ale důležité je společenství. „Hleďte na ty, kteří žijí podle našeho příkladu“. Pavel ví o významu společenství, které formuje, utváří člověka. Jak společenství duchovních, kteří dokážou spolupracovat a vytvářejí jednotu, tak i společenství sboru, ve kterém se projevuje živá víra v Krista a vzájemná láska. Takové společenství je příkladem, který strhává váhající, přitahuje hledající a posiluje ty, kteří procházejí zkouškami a krizemi. Ale můžeme říci, že jsme my sami příkladem druhým? Ve všem a za všech okolností? Můžeme říci, že naše společenství duchovních přitahuje ty, kteří se rozhodují pro duchovenské povolání? Můžeme říci, že naše náboženské obce, konkrétní společenství má sílu příkladu a přibližuje druhým živého Krista?

Jednotlivci i společenství mohou být dobrým příkladem, ale i špatným příkladem. Ve filipské církvi byli lidé, kteří se stali pohoršením pro ostatní. Jsou Pavlem označováni jako „nepřátelé Kristova kříže“. Nepřátelé kříže jsou ti, kteří odmítají Kristovu pokoru a projevují se falešným sebevědomím a prosazují sebe. Nepřátelé kříže jsou ti, kteří nechtějí nést těžkosti a náročnost cesty s Kristem, a hledají nejjednodušší cestu, jak by se vyhnuli problémům a nárokům úzké cesty víry. Nepřátelé kříže jsou ti, kteří v představě naprosté svobody odmítají vnitřní kázeň. Nepřátelé kříže jsou ti, kteří odmítají v touze po požitku skromnost a uměřenost. Ježíšův Kříž je ústředním motivem postní doby. Je také zdůrazněn ve zvěsti apoštola Pavla jako prostředek naší spásy a Boží moci. Je znamením odkazujícím k nebi.

Sestry a bratři, v postním čase máme hledat dobré příklady života víry, hledět na ně a učit se od nich, abychom i my mohli být příkladem druhým jako přátelé Kristova kříže v pokoře, sebekázni a lásce k druhým. Amen.  

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 15.03.2016 03:23 zobrazeno: 1553x