Církev československá husitská připomíná prezidenta T. G. Masaryka několika akcemi - dne 7. 3. 2010 v Lánech, dne 8. 3. 2010 v parlamentu České republiky a dne 14. 3. 2010 v Čejkovicích v domě, kde Masaryk prožíval dětství. Osobnost a působení tohoto filosofa a prvního prezidenta svobodného státu byla jedním z významných vlivů při vzniku samostatné křesťanské církve v roce 1920. CČSH si cení Masarykova humanitního a náboženského odkazu. V době náboženské krize měl Masaryk odvahu hlásat význam a nutnost náboženství pro život moderního člověka. Podobně i Církev československá působila a ukazovala na nezastupitelnou hodnotu náboženství v čase odklonu značné části společnosti od víry. Svůj humanitní program opíral Masaryk o Ježíšovo přikázání lásky k Bohu a k bližnímu. Tento důraz na Ježíšovo lidství jako zdroj pravé humanity byl vždy blízký CČSH. Blízkost Masarykových názorů a Církve československé husitské shledáváme v pohledu na české dějiny. Masaryk razil větu, že česká otázka je otázka náboženská. Uplatňoval ve své koncepci českých dějin názor historika Františka Palackého, že husitství je vrcholnou dobou našich dějin. Některé osobité Masarykovy náboženské názory se neshodují se současným učením Církve československé husitské. Jeho náboženský odkaz s důrazem na prakticky žitou každodenní víru a mravnost je pro nás stále inspirující.
Helena Bastlová publikováno: 05.03.2010 03:59 zobrazeno: 4003x