30.05.2017 Kázání k 80. výročí Sboru krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech - 30. 5. 2017
Vážený pane starosto, vážení hosté, sestry a bratři,
dnes přesně na den si připomínáme, že před 80 lety byl zde v Poděbradech slavnostně otevřen tento kostel Církve československé husitské. Bylo to 30. května roku 1937. Co tomu předcházelo? Počátky zdejší náboženské obce se vztahují k roku 1921, kdy navštívil Poděbrady dr. Karel Farský, pozdější první biskup-patriarcha. Věřící obnovené husitské církve užívali nejprve „havířský kostel“ a pak se setkávali do roku 1937 ve sboru Českobratrské církve evangelické. Tento vybudovaný sbor byl pojmenován po husitském králi Jiřím, jenž je spojován s tímto městem.
Chceme dnes poděkovat Bohu za úsilí a obětavost našich předků, kteří tento kostel vybudovali jako novodobou Boží svatyni a Boží příbytek. Chceme také poděkovat za celý ten uplynulý čas, kdy tento prostor byl místem, kde mnozí věřící lidé mohli a mohou čerpat posilu z Kristova slova a zakoušet jeho lásku a blízkost ve svátostech a těšit se ze vzájemného společenství sester a bratří. Chceme předkládat Bohu své modlitby a prosby, aby i nadále byl tento kostel místem setkávání mnohých s Ježíšem Kristem i prostorem k osobnímu zastavení, duchovnímu občerstvení a setkrvávání v Boží lásce a pokoji.
Pro tuto příležitost jsem zvolil čtení ze Starého zákona z proroka Ezechiele. V čase babylónského zajetí v 6. století před Kristem posiloval tento prorok izraelský lid nadějí, že se vrátí do své vlasti a že bude opět vybudována Boží svatyně. Prorok Ezechiel byl mužem velkých vizí. Jeho ústřední vizí byl právě nově zbudovaný velkolepý Hospodinův chrám, ve kterém se shromáždí rozptýlený a vlasti vzdálený lid. Tento lid se sjednotí pod jediným vládcem, bude žít podle smlouvy pokoje a bude zakoušet trvalou a stálou Boží přítomnost vyjádřenou touto svatyní, která je ve středu lidu.
Křesťanské stavby bývají označeny různými jmény – podle nejrůznější postav svědků – z dávné i nedávné tradice a historie. Tento kostel je označen jménem historické postavy krále Jiřího z Poděbrad. Ale nejde o pozemské krále, jakkoliv se vyznačují vírou, zbožností a moudrostí, ale jde především o Krále věčného. Každý chrám, kostel, kaple, modlitebna odkazují k jednomu jedinému Bohu – Pánu nebes a země a Králi všeho. I tato stavba především odkazuje k jednomu Bohu, který vše přesahuje, převyšuje a současně vše naplňuje a dává všemu smysl. Všechny chrámy pravoslavné, katolické, evangelické, husitské odkazuji k jednomu našemu společnému Bohu Otci, který je nad námi a který se k nám přiblížil v člověku Ježíši Kristu, skrze něho nás oslovuje a chce s námi mít společenství. Ezechiel mluví o „jediném pastýři všech“. „David, můj služebník, bude jejich králem a jediným pastýřem všech.“ Ezechiel zde hovoří sice o králi Davidovi, ale je tím míněn budoucí potomek z jeho rodu, kterým je Ježíš Kristus. On je tím dobrým a jediným Pastýřem (J 10,14), který nás chce v rozděleném světě sjednocovat a spojovat, ať již jako členy jedné církve v jedné konkrétní místní náboženské obci, tak i jako křesťany, náležející k různým tradicím, a vede nás všeobecně k lidskému přístupu. V Janově evangeliu Ježíš říká: „Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo a jeden pastýř“ (J 10,16).
Ezechiel mluví dále o smlouvě pokoje. Sděluje Hospodinova slova „uzavřu s nimi smlouvu pokoje“. Zdrojem tohoto pokoje a ručitelem této budoucí mírové smlouvy je Bůh sám. Vždyť Kristus svou obětí na kříži přináší smíření a mír mezi lidmi (Ef 2,14) a hluboký pokoj lidskému srdci, který převyšuje každé pomyšlení (Fp 4,7). A apoštol Pavel křesťany nabádá: „Usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha spojeni svazkem pokoje“ (Ef 4,3). Sbor má být místem míru a pokoje. Uveďme, že i král Jiří z Poděbrad se také vyznačoval mírovými iniciativami a usiloval o jejich prosazení v tehdejší Evropě, jak jsme si připomínali v roce 2014. Poděbrady jsou lázeňským městem, kde je důležitý klid, pohoda a pokoj. Tento sbor nabízí duchovní zázemí a přechodný domov i lázeňským hostům. A to jak členům husitské církve i z jiných náboženských obcí i dalším, kteří zde tráví svůj čas. Proto i tento sbor má být místem, kde se pokoj od Krista přijímá a čerpá, a odkud se tento pokoj šíří dále.
Křesťanský kostel je pozváním na cestu k jednotě, má být prostoupen pokojem, a to třetí charakteristické je, že odkazuje k tomu, co je věčné, trvalé, stálé. Kostel už svým stavebním materiálem – kamenem – odkazuje k tomu, co přetrvává. Přesto chrámy vznikají a zanikají, staví se nové, opravují se staré. Ve vizi proroka Ezechiele se však vyskytuje taková svatyně, která bude na věky. Tato svatyně či příbytek ve vizi Ezechielově představuje trvalou Boží blízkost uprostřed jeho lidu. Vše se v tomto světě proměňuje, ale Ježíš je stále týž a jeho slovo zůstává a nepomíjí (L 21,33).
U příležitosti 80. jubilea tohoto husitského kostela v Poděbradech si přejeme, aby tento sbor byl viditelným pozváním k jednotě, k jednotě u Kristova slova i stolu, k jednotě uvnitř sboru, i k širší jednotě v ekumenické i všelidské spolupráci. Dále si přejeme, aby byl i v duchu krále Jiřího místem, kde vládne Kristův pokoj naplňuje vztahy i lidská srdce. A aby měl tento kostel – obrazně řečeno - okna s výhledem k věčnosti. Aby se uprostřed naší časnosti, proměn a změn se zde setkávali s tím, který se nás dotýká svou věčností, Kristovým slovem, které se nemění, které platí stále a která v nás a mezi námi zakládá Boží království. Toto slovo ukazovalo cestu minulým generacím, toto slovu ukazuje spolehlivě cestu i nám, kteří neseme svůj zápas v tomto čase. Stejné slovo bude ukazovat spolehlivě cestu i budoucím generacím, všem, kteří se zde budou setkávat a shromažďovat.
Sestry a bratři, vize proroka Ezechiele je něčím, co je stále ještě před námi, je vzdálenou budoucností, ale současně již tuto vizi můžeme v přítomnosti s Boží pomocí určitým způsobem naplňovat. Kéž nám všem k tomu Pán dopřává svoji milost. Amen.
Tomáš Butta, patriarcha
Oldřich Nováček publikováno: 01.06.2017 03:14 zobrazeno: 1197x