Slovo při prezentaci knihy „Otevřené dveře – Leviticus 19“ - březen 2013

Vážení přítomní, sestry a bratři,

       srdečně Vás zdravím při této prezentaci nové knihy Katedry biblistiky Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy s názvem „Otevřené dveře – Leviticus 19“ (ed. Jiří Beneš; Praha 2012). Byl jsem požádán, abych se vyslovil k tomu, jaký užitek a jaké uplatnění může mít vydaná publikace konkrétně pro církev. Hodnotu a užitek přináší kniha ve dvou ohledech. Jednak v rovině teoretické – odborné, a pak i praktické jako příručka pro naši praxi zvěstování a vyučování.

      Zavařené nebo otevřené dveře jsou významným biblickým obrazem (L 13,25; Zj 3,8). „Zavřít za sebou dveře“ znamená soustředěnost, a to jak pro modlitbu (Mt 6, 6), tak i pro duševní činnost – například badatelskou teologickou práci. Ale dveře nemají být zavřeny stále. A i kdyby byly, tak Boží slovo není spoutáno (2Tm 2,9) a uzavřeno v pracovnách vědců. Dostává se k posluchačům nejrůznějšími způsoby. Bůh otevírá dveře svému slovu (srov. 2K 2,12). Přesto odborná práce s textem má své důležité místo ve službě Božímu slovu. Vydáním této publikace se „dveře znovu otvírají“ a my můžeme nahlédnout do pracovny a úsilí jednotlivých odborníků – členů katedry a jejich spolupracovníků. „Otevřené dveře“ dávají možnost duchovním a bohoslovcům  seznamovat se s prací badatelů a pedagogů, která se vyznačuje znalostí oboru, fundovaností a precizností. Je sympatické, že za dveřmi katedry biblistiky není osamocený vědec, ale spolupracující tým. Pohledy na téma se tak navzájem doplňují.

     Kniha má užitek i praktický. Obsahuje řadu poznatků a podnětů pro biblické vyučování a liturgické zvěstování. Kazatel při přípravě kázání užívá různé komentáře, které nabízejí ucelený výklad biblických knih a jednotlivých oddílů. Časopisy a sborníky obsahují nepřebernou řadu zpracovaných detailních témat, ale kazatel je nemá v pravou chvíli po ruce. Vydaná publikace může do značné míry sloužit i jako příručka, neboť má charakter monografie. Lze ji zařadit do výkladové řady ke knize Leviticus. Je zaměřena na jednu jedinou kapitolu – 19. kapitolu, která je považována za jádro celého Zákona. Verš 18. této kapitoly „Budeš milovat svého bližního jako sebe samého“, je shrnutím Zákona podle Ježíše (Mt 22,39) i podle apoštola Pavla (Ř 13,9). Můžeme obrazně říci, že jde o srdce Písma, neboť láska se týká srdce. Podle Augustina je právě láska k Bohu a k člověku klíčem k celému Písmu (Křesťanská vzdělanost, De doctrina christiana, Praha 2004, s. 82). Zásady novodobé humanity založené na lásce k bližnímu mají hluboké náboženské kořeny právě v knize Leviticus se silným akcentem solidarity a sociální spravedlnosti. Je to zřejmé ve stati dr. Marie Roubalové. Jednotlivé kapitoly – zvláště kapitola dr. Jiřího Lukeše umožňuje poznávat vztažnost Starého a Nového zákona a propojenost výroků starozákonních a Ježíšových i Pavlových, Jakubových a Janových.

       Patří poděkování všem autorům z katedry biblistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Jejich práce navazuje novým aktuálním způsobem na biblistiku Františka Kováře, Jindřicha Mánka, Vladimíra Kubáče a Zdeňka Sázavy. Přeji vstřícné přijetí a uplatnění této publikace v Církvi československé husitské i dalších sesterských církvích. 

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 22.03.2013 09:30 zobrazeno: 2808x