J 3,21 Dílo konané v Bohu

Promluva k výročí sochaře Jana Znoje – Husův sbor v Praze 10 - Vinohrady – březen 2015

Sestry a bratři,

při dnešní bohoslužbě budeme myslet na sochaře Jana Znoje (12. 3. 1905 a 24. 3. 1950) při příležitosti 110. výročí jeho narození a 65. výročí jeho úmrtí, nehledal jsem žádný zvláštní text z Písma svatého pro tuto příležitost. Čtení z Janova evangelia na 4. postní neděli je možné vidět i ve spojitosti s Janem Znojem, na jehož dílo chceme v tomto shromáždění dnes vzpomenout. „Kdo činí pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“ (J 3,21)

Ve verši z Janova evangelia slyšíme o přicházení ke světlu. V umění je důležité „světlo“, „přicházení ke světlu“, „dotek světla“, „setkávání se světlem.“ V tvůrčím procesu je důležité vnitřní osvícení, umělecká myšlenka, nápad, který přichází po dlouhé době, ale i náhle a nečekaně a neplánovitě. Umělec může prožívat prázdnotu, čas bez tvořivých myšlenek a jindy naopak velmi tvůrčí dobu. Zdrojem inspirace k dobrému dílu je Bůh sám, Kristus, který je tím světlem přicházejícím do světa a osvěcujícím každého člověka (J 1,9).

Umění má být pravdivé. Nestačí, aby bylo umění krásné, ale především je důležité, aby bylo pravdivé. Úsilí o pravdivost, až důsledný realistický přístup ke skutečnosti a její znázornění představuje většina děl umělce Jana Znoje. Vidíme to i na jeho snaze popsat pravdivost a reálnost biblických postav – starozákonních proroků Mojžíše, Amose, Izajáše a Jeremjáše na reliéfu ve vinohradském sboru. Tváře i postoje postav odrážejí jejich zápasy, nároky i vize. Ve vinohradském sboru spatřujeme Ježíše v historické reálnosti a pravdivosti až fyzické blízkosti. Jeho síla a moc, která z Ježíše vyzařovala, se promítá do síly lidského těla. Tímto pojetím umělce je vyjádřen vzdor proti nacismu a naděje na jeho přemožení. Pravdivost až syrovost je patrná z jeho obrazů a soch z období druhé světové války. Do nich se promítá i osobní bolest způsobená smrtí svého bratra, který zahynul v koncentračním táboře.

V díle Jana Znoje je zřejmý zájem o osobnost Jana Husa – svědka pravdy, kterého častokrát zpodobňoval. Také v tomto Husově sboru v Praze na Vinohradech je pojat jako Betlémský kazatel v prosté šedé suknici, o níž se sám Hus zmiňuje v dopisech, že ji nosil. Pravdivost uměleckého díla spočívá v jeho poslání sloužit pravdě evangelia tvůrčím způsobem.

Tuto čtvrtou postní neděli rozjímáme nad Ježíšovým výrokem z Janova evangelia: „Kdo činí pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“ V tomto poselství je obsaženo i to, co se týká díla umělce, který je věřící křesťan. To první je inspirace – přicházení ke světlu. To druhé je pravda, důraz na pravdivost umělecké tvorby. A to třetí je skutek, dílo, umělecký čin. I když se v biblických textech jedná o dobré skutky v nejširším významu nebo případně skutků náboženského rázu jako je modlitba, půst a skutky milosrdenství, můžeme to vztahovat i na umělecké dílo. I umělecké dílo může být konáno „v Bohu“ a „s Bohem“, pro službu jemu a k jeho cti a chvále. Náboženské skutky jsou modlitba, odříkání a dávání. I modlitba je práce, skutek, úsilí o správné životní zaměření. Půst je odříkáním, schopnost a posilování vůle něco si odepřít. A „skutek milosrdenství“ je připravenost prokazovat druhým dobro. Jan Znoj je autorem například díla „sepjatých rukou“ – znázornění modlitby. Svoji tvorbu doprovázel modlitbou. Jeho umělecký život byl ve znamení odříkání a předávání druhým něčeho ze sebe. K uměleckému dílu patří schopnost uskromnit se, nehledět na čas a rozdávat se ve svém díle. Tvořivost a píle, umělecké nadšení a pracovitost u Jana Znoje byla až v té míře, že byla na úkor jeho zdraví.

Sestry a bratři, položme si otázky: Jaké jsou naše skutky? Jaké je naše dílo v církvi dnes? Nestačí mít jen skvělé nápady, nejlepší úmysly, ale potřebná je vytrvalost, se kterou jdeme za cílem a vytvoříme něco viditelného a hodnotného. Tak jako toto viditelné dílo zanechali po sobě naši předkové. Nejsou to samozřejmě záslužné skutky, kterými si ze svých sil zajistíme spásu, ale jsou to skutky plynoucí z víry v Boha a konané z lásky vůči němu. Kéž nás Bůh k takovým skutkům uschopňuje i v přítomném čase.

Amen.

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 02.04.2015 11:51 zobrazeno: 1936x