17. neděle po svatém Duchu

Jako kadidlo ať míří má modlitba k tobě, Hospodine, pozdvižení mých rukou jak večerní oběť.

                                                                                                                              Žalm 141,2

První čtení: Jeremjáš 11,18–20

Hospodin mi dal vědět o jejich skutcích; znám je. Kdysi jsi mi je ukázal. Byl jsem důvěřivý jako beránek vedený na porážku. Nevěděl jsem, co proti mně zamýšlejí. „Porazme strom i s ovocem, vytněme jej ze země živých, ať už není připomínáno jeho jméno.“ Hospodine zástupů, soudce spravedlivý, ty zkoumáš ledví i srdce, kéž spatřím tvou pomstu nad nimi. Vždyť tobě jsem předložil svůj spor.

Tužby

2. Abychom své prosby ve shodě s Boží vůlí předkládali, modleme se k Hospodinu.

3. Abychom své službě jako Božímu povolání rozuměli, modleme se k Hospodinu.

Modlitba před čtením ze sv. Písem

Bože, náš učiteli a pastýři, vedeš nás k sobě a přijímáš nás za své milované děti. Pomoz nám vyvarovat se povýšeného a svévolného jednání! Dej, ať kráčíme po tvých cestách jako věrní služebníci tvého Syna. Svým svatým Duchem nás osviť, ať slyšíme slova Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.

Druhé čtení: Jakubův 3,16–4,3.7–8a

Kde je závist a svárlivost, tam je zmatek a kdejaká špatnost. Moudrost shůry je především čistá, dále mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování a dobrého ovoce, bez předsudků a bez přetvářky. Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo rozsévají pokoj. Odkud jsou mezi vámi boje a sváry? Nejsou to právě vášně, které vás vedou do bojů? Chcete mít, ale nemáte. Ubíjíte a nevražíte, ale ničeho nemůžete dosáhnout. Sváříte se a bojujete – a nic nemáte, protože neprosíte. Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše vášně. Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám. Umyjte si ruce, hříšníci, a očisťte svá srdce!

Evangelium: Marek 9,30–37

Procházeli Galileou, Ježíš však nechtěl, aby se o tom vědělo, neboť učil své učedníky a říkal jim: „Syn člověka je vydáván do rukou lidí a zabijí ho; a až bude zabit, po třech dnech vstane.“ Oni však tomu slovu nerozuměli a báli se ho zeptat. Přišli do Kafarnaum. Když byl doma, ptal se jich: „O čem jste cestou uvažovali?“ Ale oni mlčeli, neboť se cestou mezi sebou dohadovali, kdo je největší. Ježíš usedl, zavolal svých Dvanáct a řekl jim: „Kdo chce být první, buď ze všech poslední a služebník všech.“ Pak vzal dítě, postavil je doprostřed nich a řekl jim: „Kdo přijme jedno z takových dětí v mém jménu, přijímá mne; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal.“

Verše k obětování: Žalm 15,1–2

Hospodine, kdo smí pobývat v tvém stanu, kdo smí bydlet na tvé svaté hoře? Ten, kdo žije bezúhonně, ten, kdo jedná spravedlivě, ten, kdo ze srdce zastává pravdu.

Verše k požehnání: 2. Tesalonickým 2,13b–14a

Bůh vás vyvolil ke spáse a posvětil Duchem a vírou v pravdu, abyste měli účast na slávě našeho Pána Ježíše Krista.

Modlitba k požehnání

Panovníku Hospodine, veškeré stvoření toužebně vyhlíží své dovršení a naplnění ve tvém Synu. Dej, ať tvůj lid roste do plnosti spásy! Ve jménu Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.

Vhodné písně: 34, 61, 118, 176, 183, 290, 296

Helena Bastlová publikováno: 17.09.2012 09:47 zobrazeno: 1620x