Př 9,1-10 Moudrost prostřela před námi svůj stůl

Kázání při studentské bohoslužbě k zahájení akademického roku – říjen 2008 1 K 2,6-8; L 21,14-15

Sestry a bratři, setkáváme se v tomto vinohradském Husově sboru na začátku nového akademického roku. Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy stejně tak jako mnohé další vysoké školy zahájila nový akademický rok. Někdo začíná studium na husitské fakultě zcela, jiný začíná nový ročník, do kterého se přes všechny zkoušky a studijní povinnosti propracoval. Začátek je vždy důležitý. V knize Přísloví v 9. kapitole  i v Žalmu 111 je řečeno, co má být na začátku. Dobré východisko cesty k něčemu novému, co je před námi, je bázeň před Bohem. „Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem, poznat Svatého je rozumnost.“ Zejména to platí o studiu teologie. S touto úctou je potřebné studium teologie začínat. To je ten základní přístup k oboru, který jste si zvolili či se kterým jste konfrontováni na této fakultě, i když se více nyní zajímáte o jiný obor a ve svém studijním úsilí směřujete jinam. 
Studium teologie je potřebné začínat s hlubokou úctou. A tato hluboká úcta nemá být jen na začátku, jen chvíli, ale má prostupovat celé studium. Může se stát, že student čím poznává podrobněji Bibli – rozebírá ji jako hodinový strojek, seznamuje se se složitostí církevních dějin, které nám neukazují jen zářivé příklady víry, má sestudované různé teologické a filozofické směry, tím více úctu k Bohu ztrácí. Tak by tomu být nemělo, aby se studium teologie stalo hromaděním vědomostí, ale současně bylo vyprázdněno a zbaveno toho základního, čímž je postoj úcty, bázně a pokorné víry. Naopak čím více poznávám hloubku skutečnosti, čím více se setkávám s její složitostí, tím více mám mít v sobě pokory a úcty před tajemstvím.
         Zvolil jsem pro toto zahájení studentských bohoslužeb starozákonní čtení o moudrosti z knihy Přísloví. V 9. kapitole jsou s moudrostí spojeny tři obrazy - dům, sedm sloupů a prostřený stůl.
Nejprve k prvnímu obrazu, kterým je dům. „Moudrost si vystavěla dům.“ Jedná se podle židovských vykladačů Písma o chrám. K tomuto výkladu přispívá i zmínka o oběti (v. 2). A byl to právě moudrý král Šalomoun, který nechal vybudovat v Jeruzalémě chrám. Chrám je obrazem Boží dokonalosti a moudrosti. Podle výkladu Českých bratří je tímto domem míněna církev (srov. 2 K 6,16; 1 Pt 2,5). Kéž by církev byla skutečně prostorem moudrosti!
         Druhým obrazem je sedm sloupů. „Moudrost vytesala sedm sloupů.“ Zase je zde připomenut chrám, protože sloupy měly v Šalomounově chrámu zvláštní význam (srov. 1 Kr 7,15-22). Sloup spojuje, obrazně řečeno, nebe se zemí. Podle učence a teologa Alkuina z doby Karla Velikého žijícího v 8. století alegoricky sedm sloupů znamená sedm svobodných umění. Na nich spočívá teologie jako disciplína směřující k nejvyšší Boží moudrosti. To vyjadřuje středověké pojetí teologie, které navazovalo na sedm svobodných umění. Číselný počet sedmi sloupů znázorňuje zde v knize Přísloví dokonalost a plnost poznání. My si však musíme být stále vědomi toho, že nejsme nositelé dokonalého poznání, ale poznání jen velmi částečného, jak nám připomíná apoštol Pavel: „Naše poznání je jen částečné“ (1 K 13,9). Přesto se setkáváme ve víře, v učení církve i v oboru teologie s Boží moudrostí, s tím, co je dokonalé, naprosté a úplné.
         Třetí obraz je prostřený stůl. „Moudrost prostřela svůj stůl.“ Je před vámi „prostřený stůl moudrosti“. Prostřený stůl je výmluvným obrazem a vhodným přirovnáním pro studium. Existují dva způsoby jídla. Buď máme přesně určený jídelníček – je dáno, co je k snídani, k obědu a k večeři. Nebo je připravený stůl, ze kterého si každý bere, co chce, na co má chuť a co sní. Nikdo nám výběr ani množství jídla neurčuje.
Naše generace v době studia na teologické fakultě měla, obrazně řečeno, „přesně daný jídelníček“. Pro každý ročník byly pevně stanovené přednášky a semináře, jejich počet a obsah. Během dne následovala po přednáškách chvíle samostudia, pak v programu byly povinné bohoslužby a pobožnosti. Byl přesně rozfázovaný čas. To dnes není. Husitská teologická fakulta nabízí další obory a jejich různé kombinace. Student si dnes vytváří do značné míry rozvrh sám. Pro současné studium se hodí obraz stolu, ze kterého si může brát každý, co chce. Jenže jsou s tím spojená dvě úskalí. Těch možností je tolik, že vlastně ani nevíme, pro co se rozhodnout. Takový člověk odejde od stolu přesycen sice pohledem na množství jídla, ale ve skutečnosti se nenají. V rovině studia to znamená asi toto: přednášek je tolik, proto nepůjdu na žádnou; dnes vychází tolik knih, že nevím, kterou si dříve přečíst, a proto raději nečtu nic.
Jiný přístup je ten, že člověk ochutná od všeho něco. Vybírá si to nejlepší. Všechno dohromady smíchá a má z tohoto veliký zmatek. Místo, aby se najedl a nasytil, tak je mu špatně. Jde o to mít proto při studiu vnitřní sebekázeň. Během studia teologie se nemáme setkávat jen s lidskými myšlenkami - přesvědčivými názory, zajímavými výklady, podmanivými osobnostmi, ale smíme okusit z prostřeného stolu  Boží moudrost.
         V 9. kapitole knihy Přísloví slyšíme výzvu: „Pojďte, jezte můj chléb a pijte víno, které jsem smísila.“ Ve Starém zákoně se vyskytuje zosobněná moudrost. Moudrost není věc, nauka, ale je osoba (srov. Př 8,22-36). Touto moudrostí je sám Ježíš Kristus. Ve staré husitské písni se zpívá: „Ježíš Kristus Božská moudrost, odkázal nám tuto svátost“ (Zpěvník CČSH č. 284). Setkávání s Ježíšem je setkáváním s Boží moudrostí. Když se s ním setkávali jeho současníci, kladli si otázku, odkud ten člověk má tu zvláštní moudrost (Mt 13,54). Setkáváme se s Ježíšem nejen tak, že o něm přemýšlíme a studujeme knihy o něm, ale tím, že s ním máme společenství víry.  Toto společenství s ním představuje v nejhlubší podobě společenství s Kristem ve svátosti večeře Páně. Na počátku nového akademického roku jsme pozváni nejen k prostřenému stolu vědění, poznání a znalostí, ale jsme zváni i ke stolu svátostnému. K Moudrosti přicházející shůry, která nás zve: „Pojďte, jezte můj chléb a pijte víno, které jsem smísila.“ Je to pozvání k Moudrosti. Je to pozvání ke Kristu. Je to pozvání do svátostného společenství s ním. „Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý“ (Ž 34,9). Amen.

Tomáš Butta, patriarcha

Helena Bastlová publikováno: 17.10.2008 12:29 zobrazeno: 3705x