Jsme přesvědčeni, že každá lidská bytost je stvořena k obrazu Božímu, podle jeho podoby (Gn 1,27) a navzdory rozdílné víře, kultuře, věku, pohlaví nebo etnickému původu si zaslouží stejnou míru úcty a lásky. Při hledání obnovy, jednoty a role církví v dnešní evropské společnosti se zaměřujeme na setkávání s lidmi jiných náboženství, protože jsme si vědomi, že naše společné kořeny sahají mnohem hlouběji než naše rozdíly. Majíce zejména na mysli náš jedinečný vztah s židovským národem a lidem Smlouvy, odmítáme všechny formy současného antisemitismu a spolu s ním se budeme snažit o to, aby byl evropský kontinent prost všech forem násilí. V naší evropské historii byla období krutých konfliktů, ale také období mírového soužití národů všech náboženství. V dnešní době není alternativa k dialogu: ne kompromis, ale dialog života, ve kterém můžeme v lásce mluvit pravdu. My všichni se musíme více učit o všech náboženstvích a je třeba dále rozvíjet doporučení Charty Oecumeniky. Apelujeme na své souvěrce a všechny, kdo věří v Boha, aby respektovali právo ostatních na svobodu vyznání, a vyjadřujeme svou solidaritu s křesťanskými společenstvími, která žijí na Středním východě, v Iráku a jinde na světě jako náboženské menšiny a pociťují, že samotná jejich existence je ohrožena.

Přitom, když se potkáváme s Kristem v našich potřebných sestrách a bratřích (Mt 25,44-45), společně osvěcováni Světlem Kristovým, my křesťané, podle biblického přikázání k jednotě všeho lidstva (Gn 1,26-27), zavazujeme se, že se budeme kát za hřích vyloučení; že se budeme snažit hlouběji pochopit „jinakost“ druhých; bránit důstojnost a práva každého člověka a zajišťovat ochranu těm, kteří ji potřebují; sdílet světlo Kristovo, které do Evropy přinášejí nově příchozí; apelovat na evropské státy, aby zastavily nezákonné úřední zadržování přistěhovalců, budeme činit vše pro zajištění běžné imigrace, integrace přistěhovalců, uprchlíků a žadatelů o azyl, budeme klást důraz na hodnotu nerozdělování rodin a bojovat proti obchodování s lidmi a vykořisťování obchodovaných lidí. Apelujeme na církve, aby zvýšily svou pastorační péči o přistěhovalce, kteří jsou velmi zranitelní.

Doporučení páté: Doporučujeme, aby církve pochopily, že křesťanští přistěhovalci nejsou pouhými příjemci duchovní péče, ale že mohou hrát plnohodnotnou a aktivní roli v životě církve a společnosti; aby církve nabízely lepší pastorační péči přistěhovalcům, žadatelům o azyl a uprchlíkům; aby podporovaly práva etnických menšin v Evropě, především romských občanů.

Mnozí z nás jsou vděčni za pronikavé změny, které jsme v uplynulých dekádách v Evropě zažili. Evropa znamená víc než Evropskou unii. Jako křesťané cítíme spoluodpovědnost za formování Evropy jako kontinentu míru, solidarity, spoluúčasti a udržitelnosti. Oceňujeme závazek evropských institucí, včetně EU, Rady Evropy a OSCE, k otevřenému a transparentnímu a pravidelnému dialogu s evropskými církvemi. Evropští nejvyšší političtí představitelé nás poctili svou přítomností, čímž dali najevo svůj silný zájem o naši práci. Musíme odpovědět na výzvu vnést do tohoto dialogu duchovní sílu. Evropa byla původně politickým projektem k zajištění míru a nyní se, více než ekonomickým prostorem, potřebuje stát Evropou pro své národy.

Doporučení šesté: Doporučujeme dále rozvíjet Chartu Oecumenicu jako podnětnou směrnici pro naši ekumenickou cestu v Evropě.