Ž 85 Blízkost spásy a zaslíbení mesiášského věku

Adventní kázání – prosinec 2020

Sestry a bratři,

          pro naše setkání v čase adventu jsem zvolil Žalm 85. Boží lid – Izrael v dějinách opakovaně zakusil Boží přízeň. Hospodin změnil jeho úděl a vysvobodil jej z babylonského zajetí. Mohl znovu prožívat dobro a požehnání ve své zemi. Tato skutečnost je připomenuta v úvodu žalmu (Ž 85,2). O takovou zkušenost se mohl Izrael opřít vždy na začátku nového času a i v nepříznivých situacích se obrátit k Bohu s prosbou: „Ukaž nám své milosrdenství, uděl nám svou spásu“ (Ž 85,8).

          V naší křesťanské tradici se tento žalm zpívá nebo se z něho recitují verše v čase adventu. Důvodem je, že se v něm vyskytuje motiv blízkosti spásy a zaslíbení mesiášského věku. Ze žalmu zaznívá: „Spása je blízko“ (Ž 85,10). Bůh je blízko, Bůh v Kristu se k nám přibližuje – toto zaznívá celým adventem. Když si člověk myslí, že je mu Bůh nejvíce vzdálen, může mu být naopak nejblíže. Bůh je nám nablízku. To vyslovuje i apoštol Pavel: „Nyní je nám spása blíže, než byla tenkrát, když jsme uvěřili“ (Ř 13,11). Bůh se chce přiblížit v Kristu a dát se poznat v každém člověku. Vždyť zpráva o jeho příchodu mezi nás je určena všem lidem bez rozdílu, ale přesto užitek z jeho blízkosti v plnosti mají ti, kdo jej přijímají s úctou, pokorou a bázní. „Spása je blízko těm, kdo se ho bojí,“ zaznívá v Žalmu 85.

Tento žalm obsahuje zaslíbení mesiášského věku, proměnu světa, k níž dochází příchodem Krista. V šestidílné Bibli kralické je tento žalm takto vykládán. Mesiášský věk je vykreslen obnovou a proměnou země – bohatou úrodou a hojností. Pohled do budoucnosti je vyjádřen výpovědí: „Hospodin dopřeje dobrých časů, svou úrodu vydá naše země.“ Pro Izraelce je Boží přízeň patrná v úrodě země, plodech a dobrých darech, které zaslíbená země dává v hojnosti. Tato představa je hodně konkrétní a znamená, že člověk má už v tomto životě zakusit a okusit alespoň něco z té budoucí plnosti dobra Božího království. Nejde jen o odkládání slibů lepších zítřků do neurčita, ale Boží zaslíbení se týká i této naší časnosti. Vztahuje se nejen k nebi, ale i k zemi. Netýká se jen věčného dobra, ale i časného dobra. „Kéž nám Bůh dopřeje dobrých časů.“ To si přejeme při výhledu k neznámé budoucnosti, abychom neprožívali zlé časy, ale dobré. Tento verš žalmu bývá překládán i tak, že Hospodin „dá i časné dobré“. Kristus přišel proto, aby ukázal lidem cestu k věčnému a nepomíjejícímu dobru Božího království, ale aby toto království mohli zakusit už v tomto životě, v tomto čase a již na této zemi. Vždyť Kristus přišel na tuto zem a narodil se jako člověk a kdo je v jeho blízkosti, může plnost jeho Božího království zakusit už nyní.

          Přesto v případě Božího království, které Ježíš ztělesňuje, nejde na prvním místě o hmotné dary, blahobyt, plné stoly a pohodový život. Jde především o trvalé duchovní hodnoty. V žalmu jsou uvedeny čtyři duchovní hodnoty – milosrdenství, spravedlnost, pravda a pokoj. „Setkají se milosrdenství a věrnost, spravedlnost s pokojem si dají políbení“ (Ž 85,11). „Věrnost“ bývá v hebrejštině překládána také jako „pravda“. Právě tyto hodnoty Božího budoucího věku přináší Ježíš, šíří je a požaduje je. Projevuje milosrdenství a soucit (Mk 6,34) a vybízí k milosrdenství (L 6,36). Vyžaduje od učedníků spravedlnost, která bude převyšovat spravedlnost farizeů a zákoníků (Mt 5,20). Vede k poznání pravdy, která osvobozuje (J 8,32), a blahoslaví ty, kteří vytvářejí pokoj (Mt 5,9). Přesto čtyři hodnoty uváděné v žalmu jsou v našem světě v rozporu. A my tento rozpor, napětí a jejich neslučitelnost můžeme v každodenním životě prožívat. Chceme být milosrdnými, ale stáváme se těmi, kteří vše omluví, ztrácíme spravedlivé zásady a nároky. Chceme být zase naopak důsledně spravedlivými, ale stáváme se tvrdými, bezcitnými, bez vnitřního porozumění druhým. Chceme být pravdivými, zůstat věrní pravdě za všech okolností a jednat otevřeně a přímo, ale tím vnášíme do vztahů neklid, vniká mezi lidmi napětí a nepřátelství. Chceme být pokojní a snažíme se udržet klid a dobré vztahy za každou cenu, ale tím se vyhýbáme tomu říkat pravdu, kterou bychom vnesli neklid a narušili již tak křehké vztahy. Jen v Kristu se mohou všechny tyto hodnoty spojit. Jen v Bohu dojde k překonání všech nyní nepřekonatelných protikladů.

          Sestry a bratři, advent je oznámení o velkém budoucím setkání. Očekáváme a vyhlížíme Krista. V něm se setkává a spojuje Bůh s člověkem, nebe se zemí, ale také milosrdenství s pravdou a spravedlnost s pokojem. Kéž můžeme prožívat požehnaný čas adventu, vždyť Pán je blízko nás. „Jeho spása je blízko.“ Kéž se z každého setkání s Kristem dokážeme v církvi těšit a radovat.

Amen.

Tomáš Butta, patriarcha-správce církve

Marie Jandová publikováno: 22.12.2020 01:25 zobrazeno: 264x