Svatodušní svátky v ekumenickém pohledu

Článek do ČZ

Bohoslužebné shromáždění křesťanů v noci, tzv. noční bdění (vigilie) je spojováno s Vánocemi a s Velikonocemi, jak to mají přímo tyto křesťanské svátky ve svém názvu. Naproti tomu není tak běžné, že svatodušní svátky jsou v naší církvi slaveny ve zvláštním nočním shromáždění, ačkoliv tuto možnost nabízí i naše Bohoslužebná kniha. Po několik let se účastním svatodušní vigilie v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha, která má ekumenický charakter. Součástí jsou jak biblická čtení se svatodušním poselstvím, tak také postupné rozsvěcení sedmi svící spojené s modlitbami a prosbami za sedm darů Ducha svatého.

Svatodušní svátky mají ve své podstatě výrazně ekumenický charakter, neboť si uvědomujeme, že Kristova církev, která je jedna, se zrodila o letnicích v Jeruzalémě, kdy byl seslán na shromážděné Duch svatý. Konkrétní církve se utvářely a vznikaly v průběhu dějin, ale společný počátek je právě o letnicích – padesátý den po vzkříšení Ježíše Krista. Jestliže Ježíš předpovídal své utrpení, smrt a vzkříšení, pak také předpovídal seslání Ducha svatého. Zvláště v Janově evangeliu jsou obsaženy tyto předpovědi a zaslíbení o Duchu Utěšiteli, o Duchu Přímluvci a Duchu Pravdy.

Svatodušní tématiku nacházíme v Bibli, jak ve Starém zákoně, tak v Novém zákoně. Slavení těchto významných křesťanských svátků je spojeno s tradičním čtením svědectví ze Skutků apoštolů ze 2. kapitoly, ale jsou čteny i epištoly 1. Korintským a Římanům a Ježíšovy výroky podle Janova evangelia. Náš Zpěvník nabízí také písně se svatodušní tématikou, které jsou vzýváním, modlitbami a prosbami. Nacházíme v nich obrazné příměry, jakými jsou světlo, nebeský oheň, vláha shůry, voda života, proud lásky a další.

Během bohoslužby o letnicích jsou zpravidla vysluhovány dvě svátosti – biřmování a svěcení kněžstva, které se přímo vztahují k Duchu svatému. Biskup nebo jeho zástupce vkládá ruce na biřmovance se slovy: „Přijmi pečeť darů Ducha svatého“. Hovoříme jak o daru Ducha svatého (Sk 2,38; 10,45), ale také o darech (Ř 12,6; 1 K 14,12). Bůh udílí své dary v rozmanitosti a plnosti. V tradici se ustálilo symbolicky sedm darů, kterými jsou: moudrost a rozumnost, síla a rada, umění a zbožnost a svatá bázeň (srov. Iz 11,2-3).

Při jáhenském nebo kněžském svěcení klade biskup se spolusvětiteli ruce na hlavu svěcence a je při tom vyslovována formule: „Posiluj a posvěcuj tě, bratře (sestro), Bůh Duchem svým svatým.“ Jen v síle a v posvěcení Ducha svatého je možné konat vytrvale a věrně jáhenskou a kněžskou službu Bohu a lidem.

Svatodušní svátky jsou příležitostí i pro konání svátosti útěchy nemocných s prosbami o blízkost Ducha, který utěšuje a obnovuje.

Letnice soustřeďují naši pozornost k neuchopitelnému tajemství a svrchovanému působení Ducha svatého jako životodárného zdroje obnovy církve i života víry každého jednotlivého křesťana.

Tomáš Butta, patriarcha

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 20.10.2015 03:22 zobrazeno: 2051x