15.09.2020
Dne 15. září před 100 lety byla naše církev schválena tehdejším státem – vyhláškou ministerstva školství a národní osvěty. Měsíc září má vztah k naší státnosti. Stát je sice politický útvar, ale má své duchovní kořeny, z nichž vyrůstá. Na září připadají svátky kněžny Ludmily (16. září) a knížete Václava (28. září). V září zemřeli dva první prezidenti našeho novodobého státu – Tomáš Garrigue Masaryk (14. září 1937) a Edvard Beneš (3. září 1948).
Státní uznání církve znamená, že se stává hodnotnou součástí společnosti a má práva a možnosti pro své působení ve veřejnosti. Je tak zaručeno v rámci zásady náboženské svobody, že může vykonávat své poslání, ale současně se stává respektovaným partnerem a spolupracovníkem státu. Církev v dobrém smyslu má podporovat stát a jeho úsilí o společné dobro. Naše církev, která vznikla v podmínkách státu, založeného na demokratických hodnotách a humanitních idejích, takový stát podporovala a napomáhala jeho budování. V průběhu dějin byl však náš vztah ke státu ovlivňován politickými proměnami jeho podoby. Některá podoba našeho státu se v průběhu 20. století od původních idejí naší novodobé státnosti zcela vzdálila. Naše církev byla od počátku otevřená vůči společnosti a ve společnosti se snažila podpořit a posílit etické hodnoty ze zdrojů Ježíšova učení. Ne vždy jí to bylo umožněno, zvláště v dobách totalitních režimů, kdy byla omezována svoboda a práva všech, tedy i církví. Proto jsme vděčni za to, že tuto pozitivní spolupráci mezi církvemi a státem můžeme v různých oblastech již tři desetiletí hledat, navazovat a rozvíjet.
Dnešní shromáždění v rámci 100. výročí má charakter společenské a kulturní akce a je výrazem poděkování naší církve za spolupráci, jak v rámci ekumeny, tak i s institucemi veřejného života a státní správou. Vážíme si této spolupráce v rámci spektra celé naší společnosti.
Jako církev máme úkol ukazovat slovem i životem ke Kristu a šířit světlo jeho evangelia. I přes svoji nedostatečnost a slabost o to v Církvi československé husitské usilujeme s Boží milostí sto let. Motto „Sto let služby Bohu, sto let pomoci člověku“, není určeno jen pro ohlížení se zpět do minulosti, ale je to výzva pro přítomnost a budoucnost.
Zvláštní doba, v níž jsme se ocitli, nás vede do izolace, oddělování se jedněch od druhých, vzdalování se od sebe navzájem. Nákaza a riziko nemoci narušuje naše dříve samozřejmá lidská setkávání. Běžné záležitosti a činnosti se stávají najednou složitější a těžší. Proto právě v této době potřebujeme o to více pociťovat vzájemnou lidskou blízkost a oporu, a rozvíjet pomoc a spolupráci napříč církvemi, národy i státy. Věřím, že vás i toto naše dnešní společné setkání, s představením našich jubilejních projektů a s hudebním vystoupením umělců, všechny povzbudí a obohatí.
Tomáš Butta, patriarcha
Marie Jandová publikováno: 17.09.2020 10:49 zobrazeno: 324x