Kaple znamením odkazujícím k živému Kristovu tělu

20.04.2017

Kázání při slavnostním poklepání základního kamene Lesní kaple Karla Farského ve Škodějově - 20. 4. 2017

Čtení evangelia: Jan 2,18-22

Židé řekli Ježíšovi: „Jakým znamením nám prokážeš, že to smíš činit?“ Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám a ve třech dnech jej postavím.“ Tu řekli Židé: „Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?“ On však mluvil o chrámu svého těla. Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl.

Sestry a bratři, dnes položíme základní kámen lesní kaple dr. Karla Farského zde v jeho rodišti ve Škodějově v Podkrkonoší. Při této příležitosti k nám zaznívá slovo z Janova evangelia ze 2. kapitoly o boření a budování chrámu. Ježíš říká o jeruzalémském chrámu: „Zbořte tento chrám a ve třech dnech jej postavím.“ Vybudování chrámu či jakékoliv stavby za tři dny? To je ale rychlost! Připadá nám to nemožné. Jakkoli sbory a kostely naší církve vznikaly v mimořádně rychlém tempu. Byl položen základní kámen na jaře a na podzim se již sbory otevíraly. Ale přesto za tři dny je to nemožné! Jenomže je rozdíl mezi chrámem hmotným – z kamenů a dalšího materiálu a mezi chrámem duchovním. Ježíš v Janově evangeliu mluví o svém těle. Hovoří o vzkříšeném těle. Neboť údaj „ve třech dnech“ či „třetího dne“ je symbolický čas vzkříšení. Třetího dne vstal Ježíš z mrtvých podle Písem (1 K 15,4; Sk 10,40), jak o Velikonocích zvěstujeme a slavíme. Povelikonoční církev je živé Kristovo tělo. Ježíš je oslaven u Otce, ale jeho vzkříšené tělo je i ve světě. Tím je jeho živá církev. Jak říká apoštol Pavel: „Vy jste tělo Kristovo…“ (1 K 12,27). A Mistr Jan Hus mluvil o církvi jako mystickém těle, jehož hlavou je Kristus.

Každý hmotný kostel, sbor, kaple, modlitebna odkazují na toto Kristovo živé tělo. I tady ve Škodějově nejde jen o budování památníku historické osobnosti, ale kaple má týt znamením odkazujícím k živému Kristovu tělu. Toto rodiště dr. Karla Farského se stalo v minulosti místem poutí, kde se setkávali věřících z různých míst naší vlasti. Tato poutní tradice zde velmi silně žila, a to i v době protináboženského tlaku. Mohl jsem to poznat v čase, kdy jsem byl v tomto kraji Farského farářem. A tak je naším přáním, závazkem i úkolem, aby toto místo ke 100. výročí Církve československé husitské v roce 2020 bylo rekultivováno a stalo se znovu prostorem pro setkávání církve, společenství věřících poutníků jako živého Kristova těla.

Prostředí přírody Podkrkonoší je již samo o sobě nádherným a malebným místem. Vlastně bychom k tomuto místu nemuseli již nic přidávat. Je zde čerstvý vzduch, který dýchal Farský. Vane zde horský vítr, který jej ošlehal. Procházíme se po zemi a půdě, kterou Farský obdělával, aby přinášela úrodu a plody. Procházky mezi stromy jsou místem Farského rozjímání, modliteb, a přemýšlení o jeho době, o stavu a úkolech církve, o přírodě a o věčnosti. Zde je místo, kam se Farský vždy rád vracel, ať již jako student, jako kněz a učitel, nebo jako biskup - patriarcha, který se vydal odvážnou cestou budování nové církve jako živého Kristova těla.

Kaple, která zde v jeho rodišti vznikne a bude zbudována má být symbolem Farského víry, zbožnosti a díla. Jedním ze znaků je spjatost s přírodou. Farský měl svým původem v rolnické rodině blízko k přírodě. Vnímal v přírodě zákonitost a řád, Boží přítomnost jako živý zákon všehomíra, jak o tom často hovoří ve svých Postilách, ve svých kázáních. Je tím míněn Logos, věčné Boží Slovo jako stvořitelský princip a řád vesmíru. To druhé, čím se Farského pojetí víry a církve vyznačuje je viditelnost. Církev má být viditelná jako město ležící na hoře (Mt 5,14). Ačkoliv kaple se bude nacházet uprostřed svahů a kopcovitého terénu, přesto bude pro poutníky návštěvníky již zpovzdálí viditelná. Třetí idea kaple je otevřenost. Církev má být otevřena pro závan Ducha, ale i pro lidi. Nemá být uzavřena a izolována od běžného života lidí a jejich starostí. Touto otevřeností se právě Farský ve své zbožnosti a víře vyznačoval. Tím čtvrtým architektonickým záměrem je setkání tradice a současnosti. Tradici vyjadřuje přírodní materiál – kámen a dřevo, přítomnost a budoucnost představují soudobé nové hmoty, z nich bude střecha. Ústředním symbolem celé stavby je kříž, který určuje Farského víru v obětujícího se Krista a který je východiskem a základem stavby církve v jakékoliv době. Je i pro nás kamenem úhelným (1 Pt 2,5).

Dnes se setkáváme na prázdné louce, abychom položili základní kámen vznikající lesní kaple. Hotový je již plán a návrh pana architekta Jiřího Geberta. Je vyhotovená střecha, dřevěné konstrukce se dotvářejí, základy se teprve budou hloubit. Vznikne zde kamenná spodní část, na níž bude spočívat dřevěná konstrukce zastřešující bohoslužebný stůl. Tato část z kamenů má vyjadřovat, že církev je tvořená z živých kamenů (1 Pt 2,5). Některé kameny budou přímo pocházet z rodiště Farského. Dnes klademe či symbolicky poklepáváme první kámen, který připomíná, že Ježíš je tím úhelným kamenem jak pro Farského, tak i pro nás. Kéž Bůh požehná tomuto dílu! Amen.

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 01.06.2017 02:49 zobrazeno: 1311x