J 19,26-27 Marie a Jan u Ježíšova kříže

Kázání na Velký pátek - duben 2011

Sestry a bratři,

sledujeme celou cestu Ježíšova utrpení - od jeho zrady, zatčení, výslechu, ukřižování až k okamžiku smrti a uložení jeho těla do hrobu.

Četli jsme pašijové události podle Janova evangelia a rozjímáme o nich. V Janově evangeliu je zachycena situace, kdy Ježíš na kříži rozmlouvá se svou matkou a s apoštolem Janem. Zaznívá k nim slovo: „Ženo, hle tvůj syn.“ „Hle, tvá matka.“ Věty patří k posledním Ježíšovým slovům, která pronesl před svou smrtí. Mistr František Bílek je také vyryl do dřevěného kříže, který je umístěn v kostele sv. Václava Na Zderaze v Praze - Novém Městě.

Tato slova mají v sobě velkou hloubku a několik rovin a významů. Pokusme se nad těmito slovy rozjímat tak, abychom poznávali a ucítili sílu Ježíšovy lásky a autority.

Jednak jsou tato slova svědectvím o tom, že konkrétní postavy byly v blízkosti Ježíšova kříže v posledních chvílích jeho pozemského života. Byla tam jeho matka Marie. Marie je zobrazována u kříže v mnohých uměleckých dílech i v lidově tvorbě. Druhou postavou je apoštol Jan, který zůstal jako jediný z učedníků s ním u kříže. Jan je příkladem lásky, která s druhým setrvává a neopouští ho. Je to láska, která vytrvá (1 K 13,7). Zůstává s ním v jeho těžké chvíli. Skutečná láska druhého neopustí.

Druhou rovinou je obrazný výklad. Někteří vykladači vidí dvě postavy - Marii a Jana jako obrazy, symboly. Janovo evangelium je plné jinotajů, náznaků, alegorií, znamení. Vykladači Písma viděli v těchto dvou postavách, ke kterým Ježíš mluví, židovství a křesťanství. Marie představuje židovství a Jan křesťanství (J. B. Souček).  Podle slov Ježíše má křesťanství v osobě Jana přijmout dědictví Izraele zosobněné Marií. A naopak Izrael má vidět v křesťanech své syny a dcery – potomky Abrahamovy. Mají mít k sobě vzájemný vztah lásky. Ježíš je tím, kdo židy a křesťany spojuje. Spojuje je svou obětí, jak je to vyjádřeno v epištole Efezských (Ef 2,14). Neboť zemřel za všechny.  „Vždyť nás má ve své moci láska Kristova - nás, kteří jsme pochopili, že jeden zemřel za všecky“ ( 2 K 5,14).

Ve třetí rovině našeho uvažování se událost dotýká křesťanského společenství a vzájemných vztahů mezi lidmi. Pod křížem vzniká nové křesťanské společenství založené na Ježíšově lásce k lidem, na lásce lidí vůči Ježíšovi a vzájemné lásce mezi lidmi. Marie a Jan jsou oba příkladem lásky vůči Ježíšovi. Marie ho milovala mateřským citem. Jan láskou přítele a oddaného učedníka. Mají mít vztah lásky i k sobě navzájem. Pod křížem vzniká nový vztah, nové společenství křesťanské blízkosti a vzájemnosti uprostřed světa odcizenosti, lhostejnosti a bezcitnosti.  Čin Kristovy smrti na kříži má význam pro nás jako jednotlivce, pro naši osobní víru a spásu. Přináší nám odpuštění našich vin.

Ale současně má mít tato událost dopad na naše vztahy. Máme se navzájem přijímat (Ř 15,7). Vidět druhé jako své vlastní, blízké, příbuzné, patřící do jedné rodiny víry (Ef 2,19).

Kéž se síla Ježíšových slov z kříže, vybízející ke vzájemnosti, projevuje v naší církvi, mezi křesťany, mezi lidmi různých náboženství a kultur.

Pane, buď nám milostiv!

Dávej nám poznávat a zakoušet pod křížem moc tvé lásky, která objímá svět.

Ať dokážeme v této tvé lásce druhého vidět a přijímat tak,  jako Marie a Jan, kteří stáli pod tvým křížem. Amen. 

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 04.05.2011 02:15 zobrazeno: 2979x