POSELSTVÍ K ZAHÁJENÍ JUBILEJNÍHO ROKU – 100. VÝROČÍ CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ

Vážené sestry, vážení bratři, televizní diváci,

pozdravuji vás na začátku nového liturgického roku apoštolským pozdravem: „Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Pána“ (2 Tm 1,2).

Čas adventu je sám o sobě jedinečný a výjimečný.

Je to tím, že se před námi otvírá něco nového, vstupujeme do nového času. Advent znamená, že můžeme stále něco nového očekávat. Můžeme očekávat to, co nám Bůh zaslíbil (Ř 1,2), co pro nás připravil (1 K 2,9) a co nového tvoří (Zj 21,5). Bůh je věrný a svá zaslíbení daná nám lidem v Ježíši Kristu naplňuje (Žd 10,23).

Pro naši církev je tento čas adventu zvláštní i tím, se se před námi otevírá jubilejní rok. V tomto novém liturgickém roce si budeme připomínat událost vzniku Církve československé husitské před 100 lety. Církev československá husitská se ustavila z hnutí katolického modernismu v návaznosti na náboženský odkaz Mistra Jana Husa a české reformace. A tomuto založení novodobé křesťanské církve národního charakteru v lednu roku 1920 předcházely Vánoce roku 1919.

Zahajujeme tento jubilejní rok Církve československé husitské na Moravě – slavnostní bohoslužbou ve sboru v Brně.

Proč zrovna zde? Právě Morava je půdou živé cyrilometodějské tradice a dědictví. Cyril a Metoděj pozvedli slovanskou řeč na bohoslužebný jazyk. Zde na Moravě se nacházejí mnohá místa spjatá se staroslověnskou bohoslužbou a kulturou. A k této živé cyrilometodějské tradici se obraceli a z ní čerpali ti, kteří se rozhodli slavit před 100 lety vánoční bohoslužbu v mateřském jazyce.

V době, kdy zaznívala v katolických kostelích při obřadech latina, uskutečnili reformní kněží velmi odvážný čin. V adventu dokončil a vydal dr. Karel Farský překlad římského misálu, podle kterého se v roce 1919 asi v tisíci kostelích v naší vlasti slavila vánoční mše v českém jazyce. Tento čin byl o několik desetiletí dříve předjímkou přístupu II. vatikánského koncilu, který otevřel cestu k překladům mše do národních jazyků.

Inspirací pro vlastenecké a reformní kněze tehdy byla i ta skutečnost, že bohoslužbu v národním jazyce rozvíjeli také husité neboli utrakvisté a Čeští či Moravští bratři, kteří nám zanechali vzácný poklad množství duchovních písní.

Během celého liturgického roku si chceme připomínat 100. výročí při různých akcích a setkáních.

Dne 11. ledna 2020 se uskuteční bohoslužba v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. V tomto kostele byla novodobá křesťanská církev vyhlášena. Důležitým místem pro vznik a dějiny naší církve je Národní dům na Smíchově. Tam se konala jednání reformních kněží a také se tam uskutečnil první sněm Církve československé v roce 1924, kterému předsedal první patriarcha dr. Karel Farský. Připravuje se společenské a kulturní setkání, které se bude konat v této historické secesní budově 1. června roku 2020. Chystá se i pouť do rodiště dr. Karla Farského v krajině Podkrkonoší a celá řada nejrůznějších dalších akcí.

Na prahu 100. výročí chceme myslet na ty, kteří tvořili, tvoří a budou tvořit Církev československou husitskou.

Jsme na prahu jubilejního roku, tedy na samém jeho začátku. Myslíme v tomto čase zejména na ty, kteří pro pokročilý věk nebo nemoc se již nemohou aktivně účastnit života církve. Bůh vám dávej pokoj a sílu z Ducha! Díky za vaši lásku k církvi, za vaši službu i za vaši modlitbu. Vysílejte, prosím, k Bohu své modlitby za církev a odevzdávejte ji do jeho milosrdných a všemohoucích rukou.

Myslíme na ty, kteří při křtu slíbili věrnost Ježíši Kristu. Pak se ale vzdálili jeho cestě následování, když byli zaujati nabídkami světa či pohlceni tíživými starostmi života nebo se své víry zřekli ze strachu z mocných lidí. Boží cesty jsou nepředvídatelné a Boží láska je silnější než naše dočasné lidské zabloudění. Evangelium, které si nachází cestu k lidským srdcím po dvě tisíciletí, je hlásáno stále. Cesta k věčnému Otcovu domovu je stále otevřena pro mnohé.

Myslíme na ty, kteří v církvi zažili nějaké zklamání a pocítili křivdu, zatrpkli a církev nenaplnila jejich představy a přání. Ať již je příčina toho na kterékoli straně, prosíme, aby naše lidské selhání a nedokonalost nebránili druhým v cestě k pravému Světlu – k Ježíši Kristu.

Začátek všeho je v Bohu samém a v jeho věčném Slovu.

„Na počátku bylo Slovo…,“ slyšíme v Prologu Janova evangelia (J 1,1). Tento počátek v Bohu a Ježíši Kristu, jeho Synu vyjadřuje i naše jubilejní značka, která se skládá ze dvou písmen řecké abecedy – alfy a omegy. Alfa značí počátek. Omega pak je konec, závěr, dovršení. Kristus je počátkem i završením všeho (Zj 22,13). Mezi tímto začátkem a výhledem ke konečnému dovršení všeho v Božím království se nachází i naše cesta Církve československé husitské.

Chceme i tento rok začít s Bohem, s Ježíšem Kristem, v bdělé modlitbě, v pokoře a skromnosti, ve střízlivém a kritickém pohledu na sebe sama, ale i s nadějeplným a trpělivým očekáváním. „Blaze tomu, kdo doufá v Hospodina“ (Př 16,20).

Kéž Pán vede a provází naši církev svým Světlem!

Dík za Světlo, přicházející z věčnosti, pronikající do tmy našeho světa, a které žádné temnoty nemohou pohltit (J 1,5)!

Kéž je toto Světlo s každým z vás!

Ať je naše srdce otevřeno pro pokoj, radost i naději!

Kéž je Boží požehnání s celou rodinou křesťanských církví, se všemi křesťany a s lidmi dobré vůle!

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Jandová publikováno: 22.01.2020 02:16 zobrazeno: 513x