1 K 12,7 Dary Ducha ke společnému prospěchu

Svatodušní kázání – červen 2011

Sestry a bratři,

     pozdravuji Vás v čase, kdy slavíme svatodušní svátky. Duch svatý je dar daný celé církvi. Svatodušní svátky se vztahují k události, kdy Duch svatý byl seslán na společenství Kristových učedníků. V jeruzalémském večeřadle vzkříšený Ježíš na společenství shromážděných učedníků dechl a řekl: „Přijměte Ducha svatého“ (J 20,22). V knize Skutky apoštolů pak čteme, že Duch naplnil a prozářil shromáždění mužů i žen (Sk 2,1). Z Ducha se církev rodí, jeho působením se utváří, jeho světlem je vedena, jeho životodárnou mocí obnovována a posvěcována.

    Ale Duch je dán i každému jednotlivému křesťanovi.  Toto jednotlivé a osobité obdarování Duchem je zřejmé u apoštola Pavla. V 1. listě do Korintu píše a zdůrazňuje: „Každému je dán zvláštní projev Ducha…“ Každý věřící křesťan přijímá od Boha dar Ducha svatého, který se na jeho životě má projevovat. A tak si položme otázky: Jak jsme si vědomi toho, že takový dar máme? Je i na nás patrné, že Boží Duch se projevuje skrze nás? Jaký projev Ducha je patrný právě na mně?

   Mimořádné křesťanské osobnosti přímo vyzařovaly Ducha, duchovní sílu přenášely na své okolí. V jejich blízkosti mohli druzí zakoušet Boží působení. Byli to vpravdě duchovní lidé, kteří se vyznačovali poznáním Boží moudrosti, pokorou a nezměrným úsilím. K takovým osobnostem se řadí i dr. Karel Farský, který na své současníky působil mocným dojmem. Projevoval se opravdovostí, svědeckým slovem i tichou a vytrvalou pracovitostí. Jeho výročí připadá letos právě na datum svatodušních svátků. V tom je zvláštní symbolika. Hovoří se o tom, že Farský měl prorocké charisma. Proroci byli ti, kteří měli zkušenosti s Bohem i s lidmi. Dokázali spatřovat Boží znamení ve své době, v celém životě i v přírodě. Ale i my máme rozpoznat svůj specifický dar. Pavel mluví o rozmanitosti a mnohosti darů. Jsou rozdílná obdarování, ale jeden Duch (1 K 12,4). V Pavlových listech se vyskytují seznamy darů – charismat. Je to v listě Římanům (12,6-8) i v 1. listě do Korintu (1 K 12,8-11). Když tento seznam apoštola Pavla pozorně čteme, tak zjišťujeme, že k nim patří nejen různé mimořádné projevy náboženského vytržení, ale i zcela prostá víra (12,9). Právě trpělivá a každodenně žitá víra dokáže velké divy.

    Byl to apoštol Pavel, kdo zřejmě uvedl do slovníku výraz „charisma“. V jeho spisech se vyskytuje tento výraz šestnáctkrát. Toto slovo se užívá poměrně často i v naší současnosti. Mluví se o tom, že úspěšný člověk musí mít charisma. Myslí se tím neodolatelný půvab či zvláštní kouzlo osobnosti.

     Ale apoštol Pavel v případě charisma zdůrazňuje dvojí. Zaprvé charisma je ničím nezasloužený dar. Tím je vyloučena jakákoliv povýšenost a nadřazenost nad druhé. V Korintě si mysleli někteří členové sboru, že když mají zvláštní duchovní zážitky, schopnosti a projevy, tak jsou tím výjimeční. Považovali se, že jsou něčím více než druzí.

     A druhým Pavlovým důrazem je, že tento dar je dán k prospěchu a užitku ostatním. „Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu.“ V případě charisma nejde o jedince, o jeho nositele, aby se ukázal, jak je výjimečný, jak je perfektní a nepostradatelný. Tímto darem nemá upozorňovat na sebe, ale v nenápadnosti přispívat do společenství, napomáhat k jeho utváření a budování. Někteří lidé mají mnohé schopnosti a dobré dary. Ale záleží, jak a k čemu je dokáží využívat. Je třeba mít na zřeteli prospěch církve jako celku.  Lidé se domnívají, že jednají někdy z Božího Ducha, ale ve skutečnosti to může být jen projev lidské zášti, nenávisti a zloby. „Nevíte, jakého jste ducha“, upozorňoval Ježíš své učedníky naplněné hněvem (L 9,55). Máme v církvi mnohé dary. K nim patři duchovní poznání, schopnost komunikace, ale též hudba, výtvarná tvořivost a praktická šikovnost. A mohli bychom jmenovat další, které rozpoznáváme na sobě i u druhých sester a bratří. Jimi můžeme a máme sloužit Bohu a užívat je k prospěchu druhých a tím k utváření a budování církve. Mnohé dary mít nemusíme, ale jeden dar máme mít všichni. A tím je láska. Nemohou mít všichni všechna charismata, ale jedno je pro všechny – láska.

     Sestry a bratři, poselství svatodušních svátků znamená pro nás – dát v církvi větší prostor darům Ducha. Vždyť svými dary každý z nás můžeme a máme přispívat k prospěchu a užitku církve. Amen. 

Tomáš Butta, patriarcha

Marie Trtíková publikováno: 14.06.2011 03:47 zobrazeno: 3223x