15.11.2015 Kázání u příležitosti 110. výročí kostela v Lovosicích – 15. listopad 2015
Sestry a bratři,
setkáváme se dnes při děkovné bohoslužbě k 110. výročí kostela zde v Lovosicích. Byl postaven na začátku 20. století, v čase ještě před první světovou válkou. Co všechno se za tu dobu odehrálo až do dnešních dnů v tomto místě, v tomto městě, v naší zemi i v Evropě a ve světě?
Původně se jedná o evangelický luterský kostel. Martin Luther byl významnou osobností německé reformace. Svým vystoupením a učením ovlivnil dějiny křesťanství, historii západní církve. Dnes se nahlíží nově na vztah Mistra Jana Husa a doktora Martina Luthera. Dříve se zdůrazňovalo, že Jan Hus byl Čech a Martin Luther zase Němec. Dnes si uvědomujeme, že oba byli především reformátoři církve. Oba čerpali z Bible, kterou chápali jako hlavní pramen poznání Boha v Ježíši Kristu a zdroj pravé víry. Oba byli významní a skvělí kazatelé. A není tím nejpodstatnějším, že jeden kázal česky v Praze – Betlémské kapli, a druhý zase německy ve Wittenberku, protože oba předávali stejné Boží slovo. A tak je tím důležitým, aby i dnes byl tento kostel místem, kde se předává Boží slovo, které kázal jak Martin Luther, tak ještě před ním o sto let dříve Mistr Jan Hus. K Janu Husovi se naše církev hlásí a z jeho křesťanského odkazu můžeme stále čerpat posilu a povzbuzení i pro svoji víru. To jsme si mohli uvědomovat při nespočetných akcích letošního roku během jeho 600. jubilea.
Jedná se o křesťanský kostel, křesťanskou stavbu, kulturní památku. Právě křesťanské kostely jsou charakteristické pro Evropu, neboť křesťanství čerpající z židovství a antiky tvoří základy její kultury a civilizační identity. Evropa stojí na křesťanských pilířích – na Ježíšově náboženství úcty, soucitu a lásky k člověku. Ale v některých svých obdobích se Evropa od tohoto svého živého základu vzdalovala a totalitní režimy jej popíraly. Co je pro křesťanství charakteristické, je významnost a hodnota každého člověka. Tím se liší od těch náboženských a nenáboženských systémů, kde člověk a jeho život nemá vposledu žádnou hodnotu. To, co je pro křesťanskou víru typické, je, že Bůh a člověk jsou si blízko. Bůh poslal do tohoto našeho světa svého Syna a ten se pro nás stal člověkem. Máme tak otevřen přístup k Bohu skrze Ježíše Krista. On nás a naše lidství spojuje s Bohem. V Synově lidství poznáváme Otcovu tvář.
V listě Židům, ze kterého jsme při této příležitosti četli, má Ježíš titul Velekněz. V Jeruzalémském židovském chrámu konali službu kněží a velekněz. Jen tento nejvyšší kněz mohl vstoupit do nejposvátnějšího místa celého chrámu, kterým byla velesvatyně. Tam byla truhla smlouvy – slitovnice jako symbol Božího trůnu milosti. Židovský velekněz vstupoval do tohoto prostoru jen jednou za rok v Den smíření a skrápěl krví obětovaných zvířat truhlu smlouvy s Desaterem jako výraz očištění lidu od jejich hříchů a provinění a jejich zahlazení Božím slitováním a milostí.
Křesťanský kostel má jiné uspořádání, než měl židovský chrám v Jeruzalémě, který zanikl. Je budován jako shromaždiště pro slyšení Božího slova a jako místo, kde se věřící setkávají kolem Kristova stolu. Středem je Ježíš Kristus a jeho slovo – evangelium, a jeho svátostný pokrm a nápoj – večeře Páně. Můžeme čerpat Boží milost z Kristova slova a svátosti. Jsme ujišťováni o tom, že přístup k této Boží milosti máme a to právě pro Ježíše Krista. On vstoupil jako Velekněz před Boží tvář v nebesích a otevřel nám tak cestu k Bohu, který je zdrojem dobra, pokoje, milosti a požehnání v každé době.
V tento den děkujeme Bohu za tento kostel, ve kterém se shromažďovali evangeličtí a husitští věřící v uplynulých desetiletích. Děkujeme, že pro Ježíše Krista mnozí lidé mají přístup k Boží milosti bez rozdílu své národnosti. Ať i v budoucím čase tento křesťanský kostel slouží svému účelu – k naslouchání Božímu slovu a setkávání lidí v lásce Ježíše Krista, ať my i budoucí příchozí nacházíme přístup k trůnu Boží milosti.
Amen.
Tomáš Butta, patriarcha
Oldřich Nováček publikováno: 23.11.2015 04:26 zobrazeno: 1786x