Dialog o liberální demokracii v Evropském parlamentu
24. 1. 2023 se v Bruselu pod záštitou prvního místopředsedy Evropského parlamentu Othmara Karase konal seminář na téma Dialog v liberální demokracii.
Zástupkyně Konference evropských církví (CEC) Marietta van der Tol přispěla svým pohledem na věc a zdůraznila důležitou roli církví a náboženství: „Vidíme, že výchozí linie se přesouvají z opozice náboženství versus sekularismus k opozicím antiliberalismus vs. liberalismus, a proto budeme muset přeorientovat náš pohled na náboženství, nakolik budou náboženské komunity důležitými společenskými partnery při zadržování hrozby ze strany antiliberální pravice“.
"Náboženství musí sehrát důležitou roli v tom, že budou mluvit o hranicích politického antiliberalismu a otevřeně říkat, v jakém okamžiku je politický antiliberalismus přestává reprezentovat, pokud je vůbec někdy reprezentoval. Ale také mohou sehrát roli v artikulování alternativních představ o vztahu mezi konzervativním náboženstvím a politikou, neboť to může udržet stabilitu ústavního demokratického řádu," uvedla také van der Tol, která je postdoktorandkou na Blavatnik School of Government na Oxfordské univerzitě.
Othmar Karas je v Evropském parlamentu pověřen realizací článku 17 Smlouvy o fungování Evropské unie: „Unie udržuje otevřený, transparentní a pravidelný dialog s těmito církvemi a organizacemi, přičemž uznává jejich identitu a jejich osobitý přínos.“
10. výročí dialogu mezi státem a církvemi
1. 1. 2013 vstoupil v platnost zákon č. 428/2012, Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. V preambuli zákona se uvádí, že díky obnovení majetkové základny církví a náboženských společností získají církve svobodné a nezávislé postavení, které je předpokladem pro plnou náboženskou svobodu. Tamtéž se uvádí, že Parlament je odhodlán střežit a rozvíjet zděděné kulturní a duchovní bohatství.
Petr Nečas označil podpis smluv s 16 církvemi dne 22. 2. 2013 „především jako akt spravedlnosti, protože jsou tímto krokem odčiněny některé křivdy, které byly učiněny církvím a náboženským společnostem v průběhu komunistického režimu. Současně tím byly nastaveny základy pro nové moderní vztahy mezi státem na straně jedné a církvemi a náboženskými společnostmi na straně druhé.“
Pokus o nastavení dalších vztahů mezi státem a církvemi proběhl dne 11. 11. 2015, kdy se konal na půdě Senátu ČR odborný seminář na téma Dialog mezi státem a církví o možnostech a perspektivách spolupráce státu s církvemi a náboženskými společnostmi.
Většina členských zemí Evropské unie včetně České republiky je nekonfesijních, vzájemný vztah s církvemi je však kooperační. Jde o systémy, kde státy spolupracují s náboženskými společnostmi v různorodých oblastech, např. ve vězeňské duchovní péči, v charitativní a sociální oblasti, v duchovní péči v ozbrojených silách a v neposlední řadě v oblasti vzdělávání a výchovy. Tato skutečnost je v preambuli citovaného zákona vyjádřena větou „existence a působení náboženských společností je pokládáno za nezbytný prvek demokratické společnosti.“
Jiří Bochez, 3. 2. 2023, zdroje:
https://www.europarl.europa.eu/at-your-service/en/be-heard/religious-and-non-confessional-dialogue
https://www.ceceurope.org/cec-contributes-to-european-parliaments-dialogue-on-liberal-democracy/
https://ccsh.cz/galerie.php?id=852;
Markéta Černá publikováno: 06.02.2023 12:09 zobrazeno: 20x