Ef 3,14-21 Farského svědectví odkazující k Božímu tajemství

11.06.2017

Rozhlasové kázání v Plzni dne 11. 6. 2017

Sestry a bratři,

zdravím vás všechny z Plzně ze sboru Kristova kříže. Tato bohoslužba se koná u příležitosti 90. výročí úmrtí kněze, učitele a prvního biskupa – patriarchy Církve československé husitské – doktora Karla Farského.

Jeho narození a dětství je spojeno s Podkrkonoším. Narodil se ve Škodějově v prosté chalupě v rolnické rodině. Za podpory svého strýce vystudoval gymnázium a teologickou fakultu v Praze. Stal se římskokatolickým knězem a věnoval se jako profesor náboženství vyučování na středních školách v Praze a později v Plzni. Nedaleko našeho plzeňského sboru Kristova kříže je škola, kde Farský vyučoval v době první světové války, jak připomíná pamětní deska. Předmět náboženství však nepatřil tehdy k oblíbeným předmětům u mladých lidí plných pochybností a nedůvěry vůči církvi ve složité válečné době. Přesto Farský dokázal svým přístupem zaujmout a pro náboženská témata své žáky nadchnout. Zde v Plzni prožil vnitřní proměnu, jak sám uvádí svůj „přelom“. Tímto názvem označil svůj spis zpětných vzpomínek a osobních svědectví. Hluboce na něho zapůsobila tragédie v Koterovské ulici, kde byli zastřeleni mladí lidé, vlastně ještě děti, které v nouzi sbíraly potraviny sypající se z vozu. Nebyl jim vypraven ani církevní pohřeb.

Farský vlastenecky cítící kněz usiloval o sblížení tehdejší Římskokatolické církve s českou společností, s českým národem. Chtěl současně otevřít církev modernímu světu a řadil se tak mezi kněze modernisty, kteří tehdy chtěli prosadit určité reformy. Byl tím, kdo uskutečňoval a uváděl do praxe překlad latinské mše do češtiny. Upozorňoval na jedinečnost křesťanství v čase, kdy mnozí lidé ztráceli víru a odkláněli se od církve. Po obtížných rozhodováních došlo k založení nové křesťanské církve – Církve československé husitské v roce 1920, navazující na odkaz Husův a české reformace. Do jejího čela byl zvolen právě dr. Karel Farský. Pro novou církev vytvořil Liturgii, která se slouží ve sborech a modlitebnách naší církve. Některé kostely jsou označeny jeho jménem jako v Semilech, ve Vysokém nad Jizerou a na dalších místech.

Karel Farský zemřel 12. června 1927 ve věku 47 let. Byl člověkem pracovitým, vyznačoval se nezměrnou aktivitou a odolnou houževnatostí. Ale podstatný rozměr jeho osobnosti byla jeho zbožnost, jeho hluboká úcta vůči Bohu. Farský byl člověkem modlitby a žil bohatým vnitřním duchovním životem. Protože tajemství Božího působení a řádu se nám otevírá právě v modlitbě – v našem osobním vztahu s Bohem. Farský říká, že modlitba je rozhovorem s Bohem (Postily, s. 71). Modlitbou člověk vstupuje do řádu věčnosti (s. 71). Farský se často modlil ve svém soukromí, v kostele i v přírodě a v bohoslužbě oslavoval Boha Otce, Syna i Ducha svatého.

Pro památku patriarchy Karla Farského je stanoveno v naší bohoslužebné knize čtení z listu Efezským z 3. kapitoly. Je to jedinečná modlitba apoštola Pavla, který se sklání před Bohem Otcem a prosí za křesťany, aby je posílil Boží Duch a Kristus, aby skrze víru přebýval v jejich srdcích. Tato apoštolova přímluva za církev, za všechny křesťany současné i budoucí je zakončena chvalozpěvem a oslavou Boha.

Dnes je v křesťanském liturgickém roce svátek Boží Trojice. První neděle po svatodušních svátcích je takto označena a odkazuje nás k trojjedinému Bohu a k plnosti jeho života a působení. K tomuto tajemství lze přistupovat jen s pokorou, s úctou srdce a skloněnými koleny. Právě s takovou úctou přistupuje k Bohu apoštol Pavel, když říká: „Proto klekám na kolena před Otcem ...“ Právě taková úcta prostupuje i píseň připisovaná Karlu Farskému začínající slovy: „Velký Bože, my se ti klaníme“ (Zpěvník č. 171). Farský očima víry viděl Boží velikost ve světě projevující se v neustálém tvoření. Rozpoznával stopy Božího působení a řádu v přírodě. Bůh je dárcem života a jeho láska prostupuje vesmírnými světy. Bůh však není tím, kdo je nám vzdálen, ale přichází do naší blízkosti v Ježíši Kristu. Slovy apoštola Pavla: „Kristus má přebývat skrze víru v našich srdcích“. Ježíš pro Farského nebyl postavou z dávné historie, ale tím, kdo je živý i dnes. Ježíš Kristus je tím, kdo přinesl za lidstvo nejvyšší oběť a ukázal tak příklad lásky, která se dokáže obětovat za druhé a pro druhé. Tato Ježíšova láska má být křesťany poznána a má přebývat v srdci věřících. Má působit i v našem srdci.

Když Karel Farský hovořil o Duchu svatém, tak jej přibližoval lidskému pochopení v tom smyslu, že je to Boží nadšení v člověku (CČS, Stručné informace, s. 26). Člověk je tak Bohem zmocněn k dobrému jednání a k dobrému dílu.

Sestry a bratři,

Karel Farský je pro nás příkladem Kristova svědka v nové době. Byl tím, kdo svým současníkům nacházejícím se v pochybnostech, ukazoval svým slovem a životem na Ježíše Krista. Častěji svoji pozornost věnujeme postavám svědků z dávné minulosti než z novější doby. Bůh má však své svědky v každé době nejen v 15. či 16. století, ale i na počátku 20. století. V listě Efezským slyšíme, že Bohu náleží sláva „po všechna pokolení“. Mění se svět, mění se generace, ale Bůh je ve své lásce stále týž. K tomuto tajemství ve své době ukazovat svým svědectvím i Karel Farský. K tomuto živému Bohu se můžeme obracet i my dnes. „Tomu pak, který působením své moci mezi námi může učinit neskonale víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit, jemu samému buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši po všecka pokolení na věky věků!“ Amen.

Oznámení a pozvání

Sestry a bratři, vážení rozhlasoví posluchači!

Na osobnost a dílo našeho prvního patriarchy dr. Karla Farského myslíme zde v Plzni.

Po bohoslužbě půjdeme ke škole na Mikulášské náměstí, kde během první světové války jako profesor náboženství Farský vyučoval. Ztišíme se zde k modlitbě a položíme květinu u pamětní desky. Zítra 12. června se bude konat vzpomínková pobožnost také v Husově sboru v Praze – Dejvicích. V sobotu dne 17. června 2017 se uskuteční Den Farského v jeho rodišti ve Škodějově v Podkrkonoší. Předávám tímto pozvání na tuto pouť. Rodiště tohoto novodobého Kristova svědka se nachází v malebné krajině v Podkrkonoší na cestě mezi městy Semily a Vysoké nad Jizerou. V obou městech byl vybudován sbor Církve československé husitské pojmenovaný po této osobnosti spjaté s tímto krajem. Jeho rodná chalupa se bohužel nezachovala. Její podobu však známe z dobových fotografií a obrazů malířů. Církev československá husitská od doby po 2. světové válce koná ve Škodějově pravidelně poutní bohoslužby pod širým nebem. Bude tomu tak i příští sobotu 17. června od 10 hodin. Nejprve bude uvedena nová lesní kaple, která zde vzniká. Pak následuje bohoslužba a odpoledne kulturní program pro děti i dospělé ve sboru ve Vysokém nad Jizerou. Všichni jsou srdečně zváni na tuto pouť do kraje Farského.

Tomáš Butta, patriarcha

Oldřich Nováček publikováno: 23.06.2017 03:04 zobrazeno: 1552x