Výprava do Budějovic na setkání mládeže CČSH

Dne 28. září jsme se já, Lucie Krajčiříková, parta kamarádů a mamka vydali z Prahy do Českých Budějovic na setkání mládeže naší církve. Bylo mi řečeno, že krom plzeňské diecéze byla naše výprava nejpočetnější, za což může nejspíš i to, že v tomto složení jezdíme i na letní tábor v Borovnici. Počasí se letos obzvláště vydařilo a  umožnilo nám užít si hned po příjezdu plánovaný piknik v parku na náměstí před kostelem, který nás již s otevřenou náručí čekal. Ve sboru jsme si vychutnali divadelní představení Víti Marčíka Robinson Crusoe. Bylo to sice divadlo jednoho herce, ten však postupně „zaměstnal“ polovinu publika. Někteří z nás smíchy skoro vypadávali z lavic. Ná sledoval rychlý přesun do tělocvičny místní školy na workshop, kde jsme měli možnost vyrobit si zdravé sandály. Pro hojnou účast a tím pádem nedostatek materiálu i času to nakonec zvládl dokončit málokdo, ale bylo to zajímavé a myslím, že se mi to někdy v budoucnu bude hodit. Tím ovšem program toho dne nekončil – následovala seznamovací hra speed dating, při které jsme si pár minut s někým povídali, potom se posunuli k dalšímu člověku, zase si povídali a zase se posunuli – takže jsme během krátké doby mohli blíž poznat spoustu lidí. Za všechno, co nás ten den pěkného potkalo, jsme mohli poděkovat na společné večerní modlitbě, při které nás jako vždy pro- vázela skvělá kapela. Potom už jsme se rozešli na místa ubytovaní. Nebylo to v jedné budově, ale všude možně, až mi přišlo, že setkání mládeže obsadilo celé Budějovice. Nám Pražákům byla přidělena modlitebna, půjčená od evangelické církve, kde jsme spali přímo mezi lavicemi. Jestli vám tento den připadal nabitý, pak by vás sobota překvapila ještě víc. Především zde bylo opravdu hodně možností, jak den strávit. Hned po ranní modlitbě bylo na výběr tolik zajímavých přednášek a workshopů, že člověka až mrzelo, že se navzájem překrývaly, a někdy jste si připadali jak v Sophiině volbě. Ať už se jednalo o bibliolog, besedu s křesťanskými politiky, ekologickou přednášku, výuku židovských tanců, vyprávění psychologa, zamě- řeného na krizové situace a katastrofy; žád-ná možnost nezkla- mala. Po obědě jsme se rozdělili na dva tábory. Jedni odjeli na výlet, druzí za dobrodružstvím – zahrát si městskou hru. Ohlasy na ni byly kladné, delegace Praha se ale zúčastnila výletu do Borovan, kde jsme si prohlédli bývalý klášter, ochutnali borůvkové víno a prošli si středisko Nazaret, které zaměstnává hendikepované v keramické a textilní dílně. Po návratu a skvělé pizze jsme se přesunuli do našeho dočasného domova k evangelíkům na večerní modlitby a poté už na nás v našem sboru čekala skupina Lévi s báječným a energickým koncertem. Pro ty, kterým se ještě nechtělo jít spát, byla stejně jako v pátek otevřena „Kavárna u kříže“ s vynikajícími koktejly a jiným občerstvením. Neděle již byla hlavně o loučení. Bohoslužbou jsme se rozloučili s kostelem, obědem, úklidem a balením pak s celými Budějovicemi a nakonec i nav- zájem. Tuto chvíli stesku jsme zvěčnili společnou fotografií a pak už nezbývalo než jen mávání kapesníčkem z přeplněného vlaku na cestě do naší domoviny. Příští rok budeme hostiteli my a už se na to moc těšíme. Lucie Krajčiříková