Dne 15. září 2020 jsme se sešli ve večerních hodinách v krásném a po architektonické stránce zcela výjimečném Husově sboru v pražských Dejvicích u příležitosti 100. výročí CČSH. Setkání zahájil a přítomné přivítal bratr patriarcha Tomáš Butta, další dění pak provázela svým slovem Hana Tonzarová z odboru ekumeny a vnějších vztahů úřadu ústřední rady. Ty, kdo stáli u zrodu církve, jako jejího prvního patriarchu, modernistického kněze Karla Farského, i řadu jeho pokračovatelů až do dnešních dnů, zmiňuje obsažný právě vydaný Biografický slovník CČSH, jenž byl na setkání představen editory, br. Martinem Jindrou a Marcelem Sladkowským. O dějinách a poslání církve vypovídají nejen osudy a životy členů, horlivých hlasatelů Kristova evangelia, ale dodnes také sbory, často skutečné stavební skvosty svých regionů. Představila je na konci roku 2018 velkoformátová publikace, kterou naše církev vytvořila společně s Fakultou stavební ČVUT coby výstup projektu zhodnocujícího přínos církve ke specifickému kulturnímu dědictví novodobého demokratického státu. Další výstup projektu pak představuje zdařilá výstava, v době setkání instalovaná v dejvickém sboru. Promluvil o ní prof. Mikuláš Hulec, jeden z autorů zmíněné publikace. Účastníci setkání měli z precizního provedení panelů zobrazujících zejm. typické meziválečné stavby s impozantními věžemi upřímnou radost, stejně jako z hudebního doprovodu celé akce: skladeb zahraných na renovované varhany (Michal Hanzal), vystoupení souboru Musica Bohemica pod vedením Jaroslava Krčka a v neposlední řadě i jazzové hudby, jak ji pojal kytarista Jaroslav Novák. V průběhu slavnostního večera patriarcha Tomáš Butta také předal pamětní medaile některým osobnostem vědeckého, politického a společenského života. Církev není anonymní organizací a nežije ve vakuu; o tom, jak její existenci vnímá ekumena i okolní světské prostředí, pohovořil předseda Ekumenické rady církví Daniel Ženatý a za Městskou část Prahy 6 – sídlo ústředí církve a Husova sboru - její místostarosta Jan Lacina. Při oslavě jubilea se zpravidla připíjí, a tak tomu bylo i v onen zářijový večer, který po této oficiální části pokračoval zejména na farní zahradě, kde jsme si mohli vyměnit své pocity a dojmy z uplynulých dnů i let, i z toho, co nás v církvi i mimo ni čeká… Vůbec nevadí, že v rouškách, vždy je radost vidět se a popovídat si s těmi, kdo tvoří ono zmíněné zcela neanonymní konkrétní živé společenství… redakce ČZ, foto: K. Cudlín, J. Hudcová Opravu varhan v Husově sboru Církve československé husitské v Praze 6 - Dejvicích finančně podpořila MČ Praha 6.