XXVII. kurz varhaníků a zpěváků – Ostrava 2020

Ve dnech 7. - 15. srpna proběhl XXVII. ročník kurzu varhaníků a zpěváků CČSH. O novou krásu se tentokrát zasloužila Ostrava, která mnohé z nás příjemně překvapila množstvím zeleně, poměrně čistým vzduchem, krásnou architekturou, vysokou úrovní stravování a v neposlední řadě množstvím překrásných královských nástrojů, s kterými jsme měli možnost blíže se seznámit, a to nejen v Ostravě, ale i v Rychvaldu, v Karviné, v Orlové - Doubravě (nutno přiznat, že padre je zkrátka znalec a k tomu mistr organizace, který dobře ví, jak potěšit a uspokojit nejvyšší nároky, jak otevírat dveře jinak zavřené a jak sestavit v čase postupně vrcholící sekvenci všech těch otevřených dveří přezdívanou: „Jestliže je úterý, musíme být v Belgii“). Velmi příjemné bylo i zázemí, které nám poskytl Husův sbor na Slezské Ostravě, kde s novou krásou proběhly tradiční body kurzu od bohoslužeb, ranních i večerních zamyšlení, společných snídaní a večeří, přes zkoušky sboru až po oba vrcholy každého varhanického kurzu. Prvním vrcholem je vždy nedělní biblická večeře (značné množství lahodných pokrmů i nápojů, a to vše teologicky zdůvodněno tak, že hřích obžerství vůbec nepřipadá v úvahu). Druhým vrcholem pak je závěrečný koncert účastníků kurzu (sólové varhany, sólový zpěv s doprovodem, dvojhlasy, kvarteta, sólové nástroje s doprovodem a pěvecký sbor složený ze všech účastníků kurzu). Odměnou pro účinkující byl po ukončení koncertu dlouhotrvající potlesk poměrně početného publika, a to dokonce ve stoje. Také velmi různorodé společenství, které je každý rok jiné, velmi přispívá k jinakosti té každoroční krásy kurzu. Vyskytují se zde nejrůznější věkové kategorie, jsou mezi námi začátečníci i zdatní profesionálové, varhaníci, zpěváci, hráči na různé další nástroje strunné i dechové, jsou zde „básníci i sedláci“. A přesto i takto různorodé společenství vždy vytvoří jednu kompaktní hudební rodinu, která si navzájem pomáhá a prožije spolu velmi příjemný a přitom prací přímo nabitý týden. Právě letošní ostravský varhanický kurz se vyznačoval množstvím nových členů, což bylo velmi radostné a povzbuzující. Také i díky jim byl letošní kurz „jinak krásný“. Doufejme, že je ta bezprostřední rodinná atmosféra (prostě: „jsme svoji, tak jaképak okolky“) příliš nevylekala, ale naopak vtáhla mezi nás „skalní“, a že se budou vracet. Doufejme, že příští rok přijedou další noví. Na závěr sluší se veřejně poděkovat Náboženské obci ve Slezské Ostravě za poskytnuté zázemí. Sestře farářce Janě Wienerové z Broumova za splnění velmi obtížného úkolu, totiž navázat po krátké přestávce na dlouholetou činnost našeho milovaného spirituála varhanických kurzů a zpěváka, na emeritního patriarchu bratra Josefa Špaka, který „nastavil laťku“ velmi vysoko. Sestra farářka to vyřešila jednoduše. Dělá to jinak, jinak krásně, po svém, ale v podstatě podobně, protože autenticky, přirozeně a věrohodně. Ze všeho největší dík samozřejmě jako vždy patří vedoucímu varhanických kurzů bratru faráři Zdeňku Kovalčíkovi ze Zlína, který tyto kurzy připravuje, organizačně zajišťuje od materiálního zázemí až po veškerý sborový pěvecký repertoár, který vždy zajistí a načasuje všechny ty zajímavé běžně zavřené dveře, o kterých už byla řeč, a který na každém varhanickém kurzu funguje nejen jako farář, jako církevní kantor se znalostí všech možných liturgických tradic i duchovní sborové tvorby, jako průvodce znalý historických souvislostí, jako varhaník a sbormistr, ale také jako přítel, poradce, zábavný společník a kupodivu i jako velmi zdatná „farská kuchařka“. „Varhanický kurz 2020 je mrtev, ať žije varhanický kurz 2021!“ Karel Mlnařík, varhaník v Kolíně, Foto Jiří Koflák. P.S. Účastníci kurzu děkují za poskytnutí finanční podpory diecézím naší církve v Praze, v Plzni, v Hradci Králové, v Olomouci i v Brně.