Malování na chodníku v Kolíně

Ještě nebylo deset hodin v sobotu 10. června a malá Bára Svobodová při hlaholu svolávajícího zvonu již vyčkávala na chodníku pod schody do kostela na Husově náměstí, připravena k akci spolu s dědečkem. Nahoru se jí nechělo, špatně se jí chodí. Ale po mé mírné pobídce se přece jen oba vydali vzhůru a po desáté vyslechli úvodní slovo sestry farářky Krasavy Machové, která přítomné oslovila ze svého stanoviště poblíž stolu Páně. Přišlo přes dvacet dětí s rodiči, i když maminek bylo víc než tatínků. Dostavili se místní i přespolní, někteří přijeli z nedaleké Sadské a Přerova nad Labem, ze vzdálenějších Čelákovic a z Prahy, nejdále to měly děti z Řevnic. Na akci rád zavítal nadšený kolínský příznivec bydlící trvale v Anglii, ale často se vyskytující v České republice. Po úvodním slovu o ústředním tématu malování – Žalm 150 - promluvila k dětem sestra farářka Mira Poloprutská. Vyprávěla velmi pěkně o tom, že “Boha nevidíme, ale vidíme stvoření, které pro naši radost vytvořil….dýcháme, máme dech, máme ducha….” Děti vyprávění zaujalo natolik, že vůbec neštěbetaly. Mimo jiné se dozvěděly, že malování na chodníku má už dvaadvacetiletou tradici. Je to iniciativa Odboru duchovní péče Pražské diecéze Církve československé husitské, konaná tentokrát v Kolíně vůbec poprvé u příležitosti festivalu Kmochova Kolína. - Nad samotnou akcí převzal záštitu místostarosta města Kolína PhDr. Tomáš Růžička, MPA. O hudbu doprovázející zpěv od počátku až do konce akce se zasloužil perfektní hrou na varhany Ing. Karel Mlnařík. Velkou pozornost zaujalo vyprávění o hudebních nástrojích z úst pana učitele Milana Staška ze ZUŠ v Kolíně. Sestra farářka Hana Benešová přidala zamyšlení nad významem písní, některé v praxi s dětmi na místě secvičila sestra pastorační asistentka Lucie Brichtová. Na závěr promluvila k malým i velkým sestra Anička Radová jako autorka omalovánek Martin Luther, které do třetice všeho dobrého vytvořila po osobnostech Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského. Následně děti dostaly několik pokynů a materiály, jako bílé a barevné křídy, pro inspiraci omalovánky Haleluja, chvalte Boha - Žalm 150 a šly na chodník před kostelem přímo na věc. Počasí jim přálo – sluníčko se na ně neustále usmívalo a pod kvetoucími lípami nepálilo. Postupně přicházeli i někteří sousedé z Husova náměstí, vylákaní špetkou zvědavosti. Výtvory na chodníku začaly nesměle. Občas s nápadem přispěla i maminka a jednu z nich jsem sledoval při ztvárnění modré velryby, když její synek ve svém úsilí poněkud polevil. “Chvalte Boha bubnem a tancem, chvalte ho strunami a flétnou…”, je téma Žalmu 150, které se ve výtvarné činnosti dětí objevovalo v nejrůznějších formách. Připadlo mi, že z hudebních nástrojů nejvíc zaujala mladé umělce kytara, která se objevila na celé řadě jejich obrázků v nejrůznějších velikostech a barvách. Ale nechyběly ani píšťaly a housle, stromy a ryby, děti při tanci a všeobecném veselí. Sestra Krasava si pozorně prohlédla všechny výtvory, autorů se ptala na záměr jejich kresby a umělce chválila. Na závěr - již opět v Husově sboru - byli odměněni upomínkovými medailemi z dílny Nazaret, střediska Diakonie a misie Církve československé husitské v Borovanech. Dostali také tradiční barevné pamětní listy ztvárněné sestrou Evou Ševčíkovou včetně programu 54. hudebního festivalu “Kmochův Kolín”, zmíněné omalovánky Martin Luther 1517 - 2017 luštění a omalovánky, různé knížky odstupňované podle věku a zájmu účastníků i další drobné tisky. K chuti jim přišlo ovoce jako jablka, hrušky a meruňky, mlsné jazýčky potěšily máslové, ovesné i čokoládové oplatky. Byla to krásná, nezapomenutelná oslava Božího stvoření, při které obětavě pomáhala dcera sestry Krasavy Ludmila spolu s řadou maminek a tatínků. I v tom našem společenství se výstižně naplnil 6. verš 150. žalmu, který již na pozvánce zasliboval něco mimořádného: “Všechno, co má dech, ať chválí Hospodina,! Haleluja.” - Dobré dílo se podařilo také díky laskavým a vstřícným sponzorům, o kterých podrobněji přinese zprávu časopis Husita, vydávaný naší pražskou diecézí. To nejdůležitější - v očích malých umělců se zračil opravdový zápal pro věc. Ale nad důstojnou oslavou se vznášel nikoli bezvýznamný stín – chyběl tam bratr farář Oldřich Mach, odkázaný na lůžko v kolínské nemocnici. O průběhu mimořádně úspěšné akce ho informovala manželka Krasava a dcera Ludmila. Druhý den - při nedělní bohoslužbě - jsme se pomodlili za jeho brzké uzdravení. Milan Kocourek, Kolín